1 Synu muj, prijmeš-li slova má, a prikázaní má schováš-li u sebe; [1]
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stríbra, a jako pokladu pilne vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinove, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umení a opatrnost.
7 Chová uprímým dlouhovekosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostríhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostríhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a uprímosti i všeliké ceste dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umení duši tvé se zalíbí.
11 Prozretelnost ostríhati bude tebe, a opatrnost zachová te,
12 Vysvobozujíc te od cesty zlé, a od lidí mluvících veci prevrácené, [2]
13 Kteríž opouštejí stezky prímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteríž se veselí ze zlého cinení, plésají v prevrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky krivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc te i od ženy postranní, od cizí, kteráž recmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vudce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dum její, a k mrtvým stezky její;
19 Kterížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po ceste dobrých, a stezek spravedlivých abys ostríhal.
21 Nebo uprímí bydliti budou v zemi, a pobožní zustanou v ní;
22 Bezbožní pak z zeme vytati budou, a prestupníci vykoreneni budou z ní.