1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dum plný nabitých hovad s svárem. [3]
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbe, a mezi bratrími deliti bude dedictví.
3 Teglík stríbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Zlý clovek pozoruje recí nepravých, a lhár poslouchá jazyka prevráceného.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku ciní Uciniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Koruna starcu jsou vnukové, a ozdoba synu otcové jejich. [1]
7 Nesluší na blázna reci znamenité, ovšem na kníže rec lživá.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar pred ocima toho, kdož jej bére; k cemukoli smeruje, darí se jemu.
9 Kdo prikrývá prestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje vec, rozlucuje prátely.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Zpurný toliko zlého hledá, procež prísný posel na nej poslán bývá.
12 Lépe cloveku potkati se s nedvedicí osiralou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdet zlé z domu jeho.
14 Zacátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, prestan.
15 Kdož ospravedlnuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejne.
16 K cemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 Všelikého casu miluje, kdož jest prítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Clovek bláznivý ruku dávaje, ciní slib pred prítelem svým.
19 Kdož miluje svadu, miluje hrích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potrení.
20 Prevrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v težkost.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Srdce veselé ocerstvuje jako lékarství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. [2]
23 Bezbožný tajne bére dar, aby prevrátil stezky soudu.
24 Na oblíceji rozumného vidí se moudrost, ale oci blázna tekají až na konec zeme.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k horkosti rodicce své.
26 Jiste že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti meli \par uprímost.
27 Zdržuje reci své muž umelý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Také i blázen, mlce, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.