1 Utíkají bezbožní, ac jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smelí jsou. [1]
2 \par prestoupení zeme mnoho knížat jejích, ale \par cloveka rozumného a umelého trvánlivé bývá panování.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest prívalu zachvacujícímu, za címž nebývá chleba.
4 Kterí opouštejí zákon, chválí bezbožného, ale kteríž ostríhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteríž hledají Hospodina, rozumejí všemu.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v uprímnosti své, než prevrácený na kterékoli ceste, ackoli jest bohatý.
7 Kdo ostríhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráci tovaryší, hanbu ciní otci svému.
8 Kdo rozmnožuje statek svuj lichvou a úrokem, shromažduje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozdeloval.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. [2]
10 Kdo zavodí uprímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale uprímí dedicne obdrží dobré.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pekne sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá clovek.
13 Kdo prikrývá prestoupení svá, nepovede se jemu štastne; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství dujde. [3]
14 Blahoslavený clovek, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Lev rvoucí a nedved hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký drác, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnu.
17 Cloveka, kterýž násilí ciní krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Kdo chodí upríme, zachován bude, prevrácený pak na kterékoli ceste padne pojednou.
19 Kdo delá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalecu, nasycen bývá chudobou.
20 Muž verný prisporí požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Prijímati osobu není dobré; nebo mnohý \par kus chleba nepráve ciní.
22 Clovek závistivý chvátá k statku, nic neveda, že nouze na nej prijde. [4]
23 Kdo domlouvá cloveku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a ríká, že to není žádný hrích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudre, pomuže sobe.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oci své, bude míti množství zlorecení.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se clovek; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.