1 Prednímu z kantoru, žalm Daviduv. [1]
2 Vysvobod mne, Hospodine, od cloveka zlého, a od muže ukrutného ostríhej mne,
3 Kteríž myslí zlé veci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
4 Naostrují jazyk svuj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.
5 Ostríhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteríž myslí podraziti nohy mé.
6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a lécky své mi položili. Sélah.
7 Rekl jsem Hospodinu: Buh silný muj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž prikrýváš hlavu mou v cas boje,
9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, cehož žádostiv jest, ani predsevzetí zlého vykonati jemu dopouštej, aby se nepovýšil. Sélah.
10 Vudce tech, jenž obklicují mne, nepravost rtu jejich at prikryje.
11 Padej na ne uhlé reravé, a na ohen uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
12 Clovek utrhac nebude upevnen na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
13 Vím, žet se Hospodin zasadí o pri chudého, a pomstí nuzných.
14 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a uprímí prebývati pred oblícejem tvým.