1 Vyucující Daviduv, když byl v jeskyni, modlitba jeho.
2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorne se modlím.
3 Vylévám pred oblícejem jeho žádost svou, a ssoužení své pred ním oznamuji.
4 Když se úzkostmi svírá ve mne duch muj, ty znáš stezku mou; na ceste, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
5 Ohlédám-li se na pravo, a patrím, není, kdo by mne znáti chtel; zhynulo útocište mé, není, kdo by se ujal o život muj.
6 K tobe volám, Hospodine, ríkaje: Ty jsi doufání mé a díl muj v zemi živých.
7 Pozorujž volání mého, nebot jsem zemdlen prenáramne; vysvobod mne od tech, jenž stihají mne, nebo jsou silnejší nežli já.
8 Vyved z žaláre duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uciníš.