1 Žalm Daviduv vyucující. Blahoslavený jest ten, jemuž odpušteno prestoupení, a jehož hrích prikryt jest. [1]
2 Blahoslavený clovek, jemuž nepocítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.
3 Já když jsem mlcel, prahly kosti mé v úpení mém každého dne.
4 Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá, tak že prirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní. Sélah.
5 Protož hrích svuj oznámil jsem tobe, a nepravosti své jsem neukryl. Rekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu prestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hríchu mého. Sélah. [2]
6 Za to se tobe bude modliti každý svatý, v casu príhodném k nalezení tebe; procež vody mnohé v rozvodnení k nemu nedosáhnou.
7 Ty jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítezným obdaríš. Sélah.
8 Já tobe k srozumení posloužím, a vyucím te ceste, po níž bys choditi mel; dámt radu, oci své na te obráte.
9 Nebývejte jako kun a jako mezek, kteríž rozumu nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sevríti musíš, aby tobe neškodili.
10 Mnohé bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž nadeji skládá v Hospodinu, milosrdenství obklící.
11 Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpevujte všickni srdce uprímého.