1 Prednímu zpeváku, žalm Daviduv.
2 Blahoslavený, kdož prozretelný soud ciní o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
3 Hospodin ho ostreže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti neprátel jeho. [1]
4 Hospodin ho na ložci ve mdlobe posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promení.
5 Já rekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobe zhrešil.
6 Neprátelé moji mluvili zle o mne, rkouce: Skoro-liž umrel, a zahyne jméno jeho?
7 A jestliže kdo z nich prichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobe nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8 Sšeptávají se spolu proti mne všickni, kteríž mne nenávidí, a pricítají mi zlé veci, ríkajíce:
9 Pomsta pro nešlechetnost prichytila se ho, a kdyžte se složil nepovstanet zase.
10 Také i ten, s nímž jsem byl v prátelství, jemuž jsem se doveroval, a kterýž jídal chléb muj, pozdvihl paty proti mne.
11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12 Abych odtud poznal, že mne sobe libuješ, když by se neradoval nade mnou neprítel muj.
13 Mne pak v uprímnosti mé zachováš, a postavíš pred oblícejem svým na veky.
14 Požehnaný Hospodin Buh Izraelský, od veku až na veky, Amen i Amen.