1 Prednímu zpeváku z synu Chóre, vyucující.
2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi ciníval za dnu jejich, za dnu starodávních.
3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potrel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4 Nebot jsou neopanovali zeme mecem svým, aniž jim ráme jejich spomohlo, ale pravice tvá a ráme tvé, a svetlost oblíceje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5 Ty jsi sám král muj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6 V tobet jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7 Nebot jsem v lucišti svém nadeje neskládal, aniž mne kdy obránil mec muj.
8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od neprátel našich, a kteríž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9 A protož chválíme te Boha na každý den, a jméno tvé ustavicne oslavujeme. Sélah.
10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11 Obrátil jsi nás nazpet, a ti, kteríž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmení naše.
12 Oddal jsi nás, jako ovce k snedení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13 Prodal jsi lid svuj bez penez, a nenadsadils mzdy jejich.
14 Vydal jsi nás k utrhání sousedum našim, ku posmechu a ku potupe tem, kteríž jsou vukol nás.
15 Uvedl jsi nás v prísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16 Na každý den stydeti se musím, a hanba tvári mé prikrývá mne,
17 A to z príciny reci utrhajícího a hanejícího, z príciny neprítele a vymstívajícího se.
18 Všecko to prišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na te, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19 Neobrátilo se nazpet srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20 Ackoli jsi nás byl potrel na míste draku, a prikryl jsi nás stínem smrti.
21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22 Zdaliž by toho Buh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24 Procitiž, proc spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezahánej nás na veky.
25 I procež tvár svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26 Nebote se již sklonila až k prachu duše naše, prilnul k zemi život náš.
27 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.