1 Prednímu kantoru z synu Chóre, písen na alamot. [1]
2 Buh jest naše útocište i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
3 A protož nebudeme se báti, byt se pak i zeme podvrátila, a zprevracely se hory do prostred more.
4 Byt i jecely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah. [2]
5 Potok a pramenové jeho obveselují mesto Boží, nejsvetejší z príbytku Nejvyššího.
6 Buh jest u prostred neho, nepohnet se; prispejet jemu Buh na pomoc hned v jitre. [3]
7 Když hluceli národové, a pohnula se království, vydal hlas svuj, a rozplynula se zeme. [4]
8 Hospodin zástupu jest s námi, hradem vysokým jest nám Buh Jákobuv. Sélah.
9 Podte, vizte skutky Hospodinovy, jakýcht jest pustin nadelal na zemi.
10 Prítrž ciní bojum až do koncin zeme, lucište láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohnem, [5]
11 Mluve: Upokojtež se, a vezte, žet jsem já Buh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
12 Hospodin zástupu jest s námi, hradem vysokým jest nám Buh Jákobuv. Sélah.