1 Prednímu kantoru na neginot, vyucující žalm Daviduv.
2 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se pred prosbou mou.
3 Pozoruj a vyslyš mne, nebot naríkám v úpení svém, a kormoutím se,
4 A to pro krik neprítele, pro nátisk bezbožníka; nebot scítají na mne lživé veci, a s vzteklostí se proti mne postavují.
5 Srdce mé bolestí ve mne, a strachové smrti pripadli na mne.
6 Bázen a strach prišel na mne, a hruza prikvacila mne.
7 I rekl jsem: Ó bych mel krídla jako holubice, zaletel bych a poodpocinul.
8 Aj, daleko bych se vzdálil, a prebýval bych na poušti. Sélah.
9 Pospíšil bych ujíti vetru prudkému a vichrici.
10 Zkaz je, ó Pane, zmet jazyk jejich, nebot jsem spatril bezpráví a rozbroj v meste.
11 Dnem i nocí ty veci je obklicují po zdech jeho, a v prostredku jeho jest nepravost a prevrácenost.
12 Težkosti jsou u prostred neho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
13 Nebo ne nejaký neprítel útržky mi cinil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mne, nebo skryl bych se pred ním:
14 Ale ty, clovece mne rovný, vudce muj a domácí muj;
15 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího spolecne chodívali.
16 Ó by je smrt náhle prikvacila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v príbytcích jejich a u prostred nich.
17 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
18 U vecer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedne volati budu, až i vyslyší hlas muj.
19 Vykoupít duši mou, tak aby v pokoji byla pred válkou proti mne; nebo veliké množství bylo jich pri mne.
20 Vyslyšít Buh silný, a je ssouží, (nebot sedí od vecnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
21 Vztáhl ruce své na ty, kteríž s ním pokoj meli, a zrušil smlouvu svou.
22 Libejší než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; mekcejší nad olej reci jeho, a však byly jako mecové. [1]
23 Uvrz na Hospodina bríme své, a ont opatrovati te bude, aniž dopustí, aby na veky pohnut byl spravedlivý.
24 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnu svých, já pak v tebe doufati budu.