1 Prednímu z kantoru, Daviduv žalm k zpívání.
2 Povstane Buh, a rozprchnou se neprátelé jeho, a utekou od tvári jeho ti, kteríž ho mají v nenávisti.
3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk pred ohnem, tak bezbožní zahynou pred tvárí Boží.
4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou pred Bohem, a plésati budou radostí. [1]
5 Prozpevujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež pred ním.
6 Otec jest sirotku a ochránce vdov, Buh v príbytku svatém svém.
7 Buh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vezne z okovu, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8 Bože, když jsi predcházel lid svuj, když jsi krácel po poušti, Sélah,
9 Zeme se trásla, též i nebesa rozplývala se pred tvárí Boží, i ta hora Sinai pred prítomností Boží, Boha Izraelského.
10 Deštem štedrosti hojné skropoval jsi, Bože, dedictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase ocerstvoval. [2]
11 Zástupové tvoji prebývají v nem, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12 Pán dal slovo své, i tech, kteréž potešene zvestovaly, zástup veliký, rkoucích:
13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající delily koristi.
14 Ackoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající krídla postríbrená, a brky z ryzího zlata.
15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbelíš jako sníh na hore Salmon.
16 Hore veliké, hore v Bázan, hore pahrbkovaté, hore v Bázan.
17 Procež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétot hore zalíbilo se Bohu prebývati,jiste žet na ní Hospodin na veky prebývati bude.
18 Vozu Božích jest dvadceti tisícu, mnoho tisícu andelu, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni prebývá.
19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vezne, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnejší k prebývání s námi, Hospodine Bože, privozuješ. [3]
20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Buh silný spasení našeho. Sélah.
21 Ont jest Buh silný náš, Buh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22 Raní zajisté Buh hlavu neprátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hríších svých.
23 Reklte Pán: Zaset vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti morské.
24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psu tvých krví neprátelskou.
25 Spatrili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26 Napred šli zpeváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostred pak devecky bubnující.
27 V shromáždeních dobrorecte Bohu Pánu, kteríž jste z národu Izraelského.
28 Tu at jest Beniamin malický, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29 Obdaril te Buh tvuj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdelal,
30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do nehož tobe prinášeti budou králové dary.
31 Zahub zástup kopidlníku, sebrání mocných vudcu i lidu bujného, pyšne vykracující s kusy stríbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32 Prijdout nejvzácnejší z Egypta, Mourenínská zeme rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33 Království zeme zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svuj, hlas premocný.
35 Dejte cest síly Bohu, jehož dustojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
36 Prehrozný jsi, ó Bože, z svatých príbytku svých. Buh silný Izraelský, ont dává moc a sílu lidu svému, Buh požehnaný.