1 Prednímu z kantoru, žalm Daviduv, k pripomínání.
2 Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospeš.
3 Zahanbeni budte, a zapyrte se, kteríž hledají duše mé; zpet obráceni a v potupu dáni budte, kteríž se kochají v neštestí mém.
4 Zpet obráceni budte za to, že mne k hanbe privesti usilují ti, kteríž na mne povolávají: Hahá, hahá.
5 Ale at se radují a veselí v tobe všickni ti, kteríž te hledají, a ti, kteríž milují spasení tvé, at ríkají vždycky: Veleslaven budiž Buh náš.
6 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospešiž ke mne; pomoc má, a vysvoboditel muj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.