1 Potom andel pátý zatroubil, i videl jsem, ano hvezda s nebe spadla na zem; a dán jest tomu andelu klíc od studnice propasti.
2 Kterýžto otevrel studnici propasti. I vyšel dým z studnice jako dým z peci veliké, i zatmelo se slunce i povetrí pro dým studnice.
3 A z toho dýmu vyšly kobylky na zemi, jimžto dána jest moc taková, jakouž moc mají štírové zemští.
4 Ale receno jim, aby neškodily tráve zemské, ani cemu zelenému, ani kterémukoli stromoví, než toliko lidem, kteríž nemají znamení Božího na celích svých.
5 Dáno jest pak jim, ne aby je zabíjely, ale trápily za pet mesícu, a aby trápení jejich bylo jako trápení od štíra, když by uštknul cloveka.
6 A v tech dnech hledati budou lidé smrti, ale nenaleznou jí, a žádati budou zemríti, ale smrt utece od nich.
7 Zpusob pak tech kobylek podobný byl konum pripraveným k boji, a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu, a tvári jejich jako tvári lidské.
8 A mely vlasy jako vlasy ženské, a zuby jejich byly jako zubové lvu.
9 Mely také pancíre jako pancíre železné, a zvuk krídel jejich jako zvuk vozu, když množství koní beží k boji.
10 A mely ocasy podobné štírum, a žihadla v ocasích jejich byla, a moc jejich byla škoditi lidem za pet mesícu.
11 A mely nad sebou krále, andela propasti, jemuž jméno Židovsky Abaddon, a recky Apollyon. [1]
12 Bída jedna pominula, a aj, prijdou ješte dve bídy potom.
13 Tedy šestý andel zatroubil, i slyšel jsem hlas jeden ze ctyr rohu oltáre zlatého, kterýž jest pred oblicejem Božím,
14 Rkoucí k šestému andelu, kterýž mel troubu: Rozvež ty ctyri andely, kteríž jsou u vezení pri veliké rece Eufrates.
15 I rozvázáni jsou ti ctyri andelé, kteríž byli pripraveni k hodine, a ke dni, a k mesíci, a k roku, aby zmordovali tretí díl lidí.
16 A byl pocet vojska lidu jízdného dvestekrát tisíc tisícu; nebo slyšel jsem pocet jejich.
17 A též videl jsem u videní, kone a ti, kteríž sedeli na nich, meli pancíre ohnivé a hyacintové a z síry. Hlavy pak tech konu byly jako hlavy lvové, a z úst jejich vycházel ohen, a dým, a síra.
18 A tímto trojím zmordována jest tretina lidu, totiž ohnem, a dýmem, a sirou, kteréž vycházely z úst jejich.
19 Nebo moc jejich jest v ústech jejich a v ocasích jejich; ocasové zajisté jejich jsou podobni hadum, majíce hlavy, jimiž škodí.
20 Jiní pak lidé, kteríž nejsou zmordováni temi ranami, necinili pokání z skutku rukou svých, aby se neklanely dáblum, a modlám zlatým, a stríbrným, a medeným, i kamenným, i dreveným, kteréžto ani hledeti nemohou, ani slyšeti, ani choditi.
21 Aniž cinili pokání z vražd svých, ani z trávení svých, ani z smilstva svého, ani z krádeží svých.