1 Povinnit jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobe se líbiti.
2 Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdelání.
3 Nebo i Kristus ne sám se sobe líbil, ale jakož psáno jest: Hanení hanejících tebe pripadla jsou na mne.
4 Nebo kteréžkoli veci napsány jsou, k našemu naucení napsány jsou, abychom skrze trpelivost a potešení Písem nadeji meli.
5 Buh pak dárce trpelivosti a potešení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista, [1]
6 Abyste jednomyslne jednemi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista. [2]
7 Protož prijímejte se vespolek, jakož i Kristus prijal nás v slávu Boží.
8 Nebot pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obrízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcum ucinení,
9 A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.
10 A opet dí: Veselte se pohané s lidem jeho.
11 A opet: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.
12 A opet Izaiáš dí: Budet koren Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v nemt pohané doufati budou.
13 Buh pak nadeje naplnujž vás všelikou radostí a pokojem u víre, tak abyste se rozhojnili v nadeji skrze moc Ducha svatého. [3]
14 Vím zajisté, bratrí moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplneni jsouce všelikou známostí, takže se i napomínati mužete vespolek.
15 Ale však proto psal jsem vám, bratrí, ponekud smele, jako ku pameti privode vám, podle milosti, kteráž jest mi dána od Boha,
16 K tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obet pohanu vzácná, posvecena jsuci skrze Ducha svatého.
17 Mám se tedy cím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích vecech.
18 Nebot bych se neodvážil mluviti toho, cehož by skrze mne neucinil Kristus, k tomu, aby ku poslušenství privedeni byli pohané slovem i skutkem,
19 V moci divu a zázraku, v síle Ducha Božího, takže jsem od Jeruzaléma vukol až k Ilyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,
20 A to tak žádostiv jsa kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavel,
21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvestováno o nem, uzrí, a ti, jenž neslýchali, srozumejí.
22 A tímt jest mi mnohokrát prekaženo prijíti k vám.
23 Nyní pak nemaje již více místa v techto krajinách a žádost maje prijíti k vám od mnoha let,
24 Kdyžkoli pujdu do Hišpanie, prijdu k vám. Mámt zajisté nadeji, že tudy jda, uzrím vás, a že vy mne provodíte tam, avšak až bych prve u vás ponekud pobyl.
25 Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu cine svatým.
26 Nebo za dobré se videlo Macedonským a Achaiským, aby sbírku nejakou ucinili na chudé svaté, kteríž jsou v Jeruzaléme. [4]
27 Takt sobe to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo ponevadž duchovních vecí jejich byli úcastni pohané, povinnit jsou jim také sloužiti telesnými.
28 A protož když to vykonám a jim odvedu užitek ten, pujdut skrze vás do Hišpanie.
29 A vímt, že prijda k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova prijdu.
30 Prosímt pak vás, bratrí, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažne, [5]
31 Abych vysvobozen byl od protivníku, kteríž jsou v Judstvu a aby služba tato má príjemná byla svatým v Jeruzaléme,
32 Abych k vám bohdá s radostí prišel, a s vámi poodpocinul.
33 Buh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.