1 Následujtež tedy lásky, horlive žádejte duchovních vecí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdelání, i napomínání, i potešení.
4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdelává, ale kdož prorokuje, tent církev vzdelává.
5 Chtelt bych pak, abyste všickni jazyky rozlicnými mluvili, ale však radeji, abyste prorokovali. Nebo vetší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, lec by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdelávala církev.
6 A protož, bratrí, prišel-li bych k vám, jazyky cizími mluve, což vám prospeji, nebudu-lit vám mluviti, bud v zjevení neb v umení, bud v proroctví neb v ucení?
7 Podobne jako i bezdušné veci, vydávající zvuk, jako píštalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vedíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílu hlasu jest na svete, a nic není bez hlasu.
11 Protož nebudu-lit znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12 Tak i vy, ponevadž jste horliví milovníci duchovních vecí, toho hledejte, abyste se k vzdelání církve rozhojnili.
13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch muj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest. [1]
15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16 Nebo kdybys ty dobrorecil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý clovek jest, k tvému dobrorecení rekne Amen, ponevadž neví, co pravíš?
17 Nebo ac ty dobre díky ciníš, ale jiný se nevzdelává.
18 Dekuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19 Ale v sboru radeji bych chtel pet slov srozumitelne promluviti, abych také jiných poucil, nežli deset tisícu slov jazykem neznámým. [2]
20 Bratrí, nebudte deti v smyslu, ale zlostí budte deti, smyslem pak budte dospelí.
21 Psáno jest v Zákone: Že rozlicnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižt tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 A tak jazykové jsou za div ne tem, jenž verí, ale neverícím, proroctví pak ne neverícím, ale verícím.
23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neucení neb neverící, zdaliž nereknou, že blázníte?
24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ne nekdo neverící nebo neucený, premáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvár, klaneti se bude Bohu, vyznávaje, že jiste Buh jest mezi vámi.
26 Což tedy bratrí? Když se scházíte, jeden každý z vás písen má, ucení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdelání.
27 Budto že by kdo jazykem cizím mluvil, at se to deje skrze dva neb nejvíce tri, a to jeden po druhém, a jeden at vykládá.
28 Pakli by nebylo vykladace, nechat mlcí v shromáždení, než sobe sám nechažt mluví a Bohu.
29 Proroci pak dva nebo tri at mluví, a jiní necht rozsuzují.
30 Paklit by jinému tu prísedícímu zjeveno bylo, první mlc.
31 Nebo mužete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni ucili a všickni se potešovali.
32 Duchovét pak proroku prorokum poddáni jsou.
33 Nebo nenít Buh puvod ruznice, ale pokoje, jakož i ve všech shromáždeních svatých ucím. [3]
34 Ženy vaše v shromáždeních at mlcí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. [4] [5]
35 Pakli se chtí cemu nauciti, doma mužu svých nechat se ptají. Nebo mrzká vec jest ženám mluviti v shromáždení.
36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám prišlo?
37 Zdá-li se sobe kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažt pozná, co vám píši, žet jsou prikázání Páne.
38 Pakli kdo neví, nevez.
39 A takž, bratrí, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbranujte.
40 Všecko slušne a podle rádu at se deje.