1 Uslyšeli pak apoštolé a bratrí, kteríž byli v Judstvu, že by i pohané prijali slovo Boží.
2 A když prišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se nan ti, kteríž byli z obrezaných,
3 Rkouce: K mužum neobrezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
4 Tedy zacav Petr, vypravoval jim porád, rka:
5 Byl jsem v meste Joppen, modle se. I videl jsem u vytržení mysli jsa videní, nádobu nejakou sstupující jako prosteradlo veliké, za ctyri rohy privázané, ano se spouští s nebe, a prišlo až ke mne.
6 V kteréž pohledev pilne, spatril jsem hovada zemská ctvernohá, i zvírata, a zemeplazy, i ptactvo nebeské.
7 Slyšel jsem také i hlas ke mne rkoucí: Vstan, Petre, bij a jez.
8 I rekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb necistého nikdy nevcházelo v ústa má.
9 I odpovedel mi hlas po druhé s nebe, rka: Co jest Buh ocistil, nemej ty toho za necisté.
10 A to se stalo po trikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
11 A aj, hned té chvíle tri muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mne z Cesaree.
12 I rekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i techto šest bratrí, a vešli jsme do domu muže jednoho.
13 Kterýžto vypravoval nám, kterak videl andela v domu svém, an se pred ním postavil a rekl jemu: Pošli do Joppen muže nekteré a povolej Šimona, kterýž slove Petr.
14 Ont tobe bude mluviti slova, skrze než spasen budeš ty i všecken tvuj dum.
15 Když jsem pak já mluviti zacal, sstoupil Duch svatý na ne jako i na nás na pocátku.
16 I rozpomenul jsem se na slovo Páne, kteréž byl povedel: Jan zajisté krtil vodou, ale vy pokrteni budete Duchem svatým. [1]
17 Ponevadž tedy jednostejný dar dal jim Buh jako i nám, kteríž uverili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, rkouce: Tedy i pohanum Buh pokání dal k životu.
19 Ti pak, kteríž se byli rozprchli prícinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štepána, prišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židum.
20 A byli nekterí z nich muži z Cypru a nekterí Cyrenenští, kterížto prišedše do Antiochie, mluvili Rekum, zvestujíce jim Pána Ježíše.
21 A byla ruka Páne s nimi, a veliký pocet verících obrátil se ku Pánu.
22 I prišla povest o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzaléme. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
23 Kterýžto prišed tam, a uzrev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu. [2]
24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I pribyl jich tu veliký zástup Pánu.
25 Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, privedl ho do Antiochie. [3]
26 I byli pres celý rok pri tom sboru, a ucili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii ucedlníci nazváni jsou krestané. [4] [5]
27 V tech pak dnech prišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císare Klaudia.
29 Tedy ucedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati neco ku pomoci bratrím prebývajícím v Judstvu. [6]
30 Což i ucinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.