1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, prišel do Efezu, a nalezna tu nekteré ucedlníky, [1]
2 Rekl k nim: Prijali-li jste Ducha svatého, uverivše? A oni rekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 On pak rekl jim: Nacež tedy pokrteni jste? A oni rekli: Krteni jsme krtem Janovým.
4 I rekl Pavel: Jant zajisté krtil krtem pokání, prave lidu, aby v toho, kterýž mel po nem prijíti, verili, to jest v Krista Ježíše.
5 Kteríž pak toho uposlechli, pokrteni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ne, i mluvili jazyky rozlicnými, a prorokovali.
7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužu.
8 Tedy Pavel všed do školy, smele a svobodne mluvil za tri mesíce, hádaje se a uce o království Božím.
9 A když se nekterí zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o ceste Boží prede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddelil ucedlníky, na každý den kázání cine v škole nejakého Tyranna.
10 A to se dálo za dve léte, takže všickni, kteríž prebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Rekové.
11 A divy veliké cinil Buh skrze ruce Pavlovy,
12 Takže i šátky a fertochy od jeho tela na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové necistí vycházeli z nich.
13 Tedy pokusili se nekterí z Židu tuláku, kteríž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad temi, jenž meli duchy necisté, ríkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 A bylo jich sedm synu jednoho Žida, jménem Scevy, predního kneze, kteríž to cinili.
15 Tedy odpovedev duch zlý, rekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 A oboriv se na ne clovek ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranení vybehli z domu toho.
17 A to známo ucineno jest všechnem Židum i Rekum bydlícím v Efezu, a spadla bázen na ne na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
18 Mnozí pak z verících pricházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své. [2]
19 Mnozí také z tech, kteríž se s marnými umeními obírali, snesše knihy o tech vecech, spálili je prede všemi; a pocetše cenu jejich, shledali toho padesáte tisícu penez.
20 Tak jest mocne rostlo slovo Páne a zmocnovalo se. [3]
21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, rka: Když pobudu tam, musímt také i na Rím pohledeti.
22 I poslav dva z tech, jenž mu prisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozustal v Azii do casu.
23 Tedy stala se v ten cas nemalá bourka pro cestu Boží.
24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž delával chrámy stríbrné modly Diány, nemalý zisk privodil remeslníkum.
25 Kteréž svolav, i ty, kteríž byli k tem podobných vecí delníci, rekl jim: Muži, víte, že z tohoto remesla jest živnost naše.
26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale témer po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, prave: Že to nejsou bohové, kteríž jsou rukama udelaní.
27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší prítrž nestala, ale také i veliké bohyne Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby neprišlo k zkáze dustojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken sveta okršlek ctí.
28 To uslyšavše a naplneni jsouce hnevem, zkrikli rkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 I naplneno jest všecko mesto rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy. [4]
30 Pavlovi pak, když chtel jíti k lidu, nedopustili ucedlníci.
31 Ano i nekterí z predních mužu Azianských, kteríž jemu práli, poslavše k nemu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
32 A jedni tak, jiní jinak kriceli; nebo byla obec zbourena, a mnozí nevedeli, proc jsou se sbehli.
33 Z zástupu pak nekterí Alexandra nejakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtel zprávu dáti lidu.
34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dve hodine volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 A když písar pokojil zástup, rekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevedel, že mesto Efezské slouží veliké bohyni Diáne a od Jupitera spadlému obrazu?
36 A ponevadž tomu odpíráno býti nemuže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapne necinili.
37 Privedli jste zajisté lidi tyto, kteríž nejsou ani svatokrádce ani ruhaci bohyne vaší.
38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteríž jsou s ním remeslníci, mají s kým jakou pri, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechat jedni druhé viní.
39 Pakli ceho jiného hledáte, i tot muž v porádném svolání obce skoncováno býti.
40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bourku dnešní, ponevadž žádné príciny není, kterouž bychom mohli predložiti, proc jsme se tuto sbehli. A to povedev, rozpustil lid.