1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních vecí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí. [1]
2 O svrchní veci pecujte, ne o zemské.
3 Nebo zemreli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v sláve.
5 Protož mrtvete údy své zemské, smilstvo, necistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
6 Pro kteréžto veci prichází hnev Boží na syny zpurné.
7 V kterýchžto hríších i vy nekdy chodili jste, když jste živi byli v nich.
8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hnev, prchlivost, zlobivost, zlorecení i mrzkomluvnost zapudte od úst vašich. [2]
9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého cloveka s skutky jeho, [3]
10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvoril,
11 Kdežto není Rek a Žid, obrízka a neobrízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus. [4]
12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobe smýšlení, krotkost, trpelivost,
13 Snášejíce jeden druhého a odpouštejíce sobe vespolek, mel-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
14 Nadto pak nade všecko obleceni budte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
15 A pokoj Boží víteziž v srdcích vašich, k nemuž i povoláni jste v jedno telo; a budtež vdecni.
16 Slovo Kristovo prebývejž v vás bohate se vší moudrostí; ucíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpevy, a písnickami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.
17 A všecko, cožkoli ciníte v slovu nebo v skutku, všecko cinte ve jménu Pána Ježíše, díky ciníce Bohu a Otci skrze neho.
18 Ženy poddány budte mužum svým tak, jakž sluší, v Pánu.
19 Muži milujte ženy své, a nemejtež se prísne k nim.
20 Dítky poslouchejte rodicu ve všem; nebo to jest dobre libé Pánu.
21 Otcové nepopouzejte k hnevivosti dítek svých, aby sobe nezoufaly.
22 Služebníci poslušni budte ve všem pánu svých telesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.
23 A všecko, což byste koli cinili, z té duše cinte, jakožto Pánu, a ne lidem,
24 Vedouce, že ode Pána vzíti máte odplatu vecného dedictví; nebo Pánu Kristu sloužíte. [5]
25 Kdož by pak nepravost páchal, odmenu své nepravosti vezme. A nenít prijímání osob u Boha.