1 Balsazar král ucinil hody veliké tisíci knížatum svým, a pred nimi víno pil.
2 A když pil víno Balsazar, rozkázal prinésti nádobí zlaté a stríbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z neho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
3 I prineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzaléme, a pili z neho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stríbrné, medené, železné, drevené a kamenné.
5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stene paláce královského, a král hledel na cástky ruky, kteráž psala.
6 Tedy jasnost královská zmenila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
7 A zkrikl král ze vší síly, aby privedeni byli hvezdári, Kaldejští a hadaci. I mluvil král a rekl mudrcum Babylonským: Kdokoli precte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a retez zlatý na hrdlo jeho, a tretím v království po mne bude.
8 I predstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho císti, ani výkladu oznámiti králi.
9 Procež král Balsazar velmi predešen byl, a jasnost jeho zmenila se na nem, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
10 Královna pak, prícinou té veci královské a knížat jeho, do domu tech hodu vešla, a promluvivši královna, rekla: Králi, na veky živ bud. Necht te nedesí myšlení tvá, a jasnost tvá necht se nemení.
11 Jest muž v království tvém, v nemž jest duch bohu svatých, v kterémž za dnu otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohu, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvuj knížetem mudrcu, hvezdáru, Kaldejských a hadacu ustanovil, otec tvuj, ó králi, [1]
12 Proto že duch znamenitý, i umení a rozumnost vykládání snu a oznámení pohádek, i rozvázání vecí nesnadných nalezeno pri Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechat nyní zavolán jest Daniel, a oznámít výklad ten.
13 Tedy priveden jest Daniel pred krále. I mluvil král a rekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synu zajatých Judských, kteréhož privedl král otec muj z Judstva?
14 Slyšel jsem zajisté o tobe, že duch bohu svatých jest v tobe, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobe.
15 A nyní privedeni jsou prede mne mudrci a hvezdári, aby mi písmo toto prectli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu veci té oznámiti.
16 Já pak slyšel jsem o tobe, že mužeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to precísti, a výklad jeho mne oznámiti, v šarlat oblecen budeš, a retez zlatý na hrdlo tvé, a tretím v království po mne budeš.
17 Tedy odpovedel Daniel a rekl pred králem: Darové tvoji necht zustávají tobe, a odplatu svou dej jinému, a však písmo prectu králi, a výklad oznámím jemu.
18 Ty králi, slyš: Buh nejvyšší královstvím a dustojností i slávou a okrasou obdaril Nabuchodonozora otce tvého, [2]
19 A pro dustojnost, kterouž ho obdaril, všickni lidé, národové a jazykové trásli a báli se pred ním. Kohokoli chtel, zabil, a kterékoli chtel, bil, kteréž chtel, povyšoval, a kteréž chtel, ponižoval.
20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od neho.
21 Ano i z spolku synu lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvírecímu podobné ucineno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volum dávali jemu jísti, a rosou nebeskou telo jeho smácíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Buh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním. [3]
22 Ty také, synu jeho Balsazare, neponížil jsi srdce svého, ackolis o tom o všem vedel.
23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho prinesli pred tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z neho. Nadto bohy stríbrné a zlaté, medené, železné, drevené a kamenné, kteríž nevidí, ani slyší, aniž co vedí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
24 Protož nyní od neho poslána jest cástka ruky této, a písmo to napsáno jest.
25 A totot jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zcetl jsem, zcetl, zvážil a rozdeluji.
26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zcetl Buh království tvé, a k konci je privedl.
27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. [4]
28 Peres, rozdeleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a retez zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o nem, že má býti pánem tretím v království.
30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.