1 Tito jsou pak soudové, kteréž jim predložíš:
2 Jestliže koupíš k službe Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.
3 Prišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli mel ženu, vyjde s ním i žena jeho.
4 Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i deti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.
5 Pakli by rekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:
6 Tedy postaví ho pán jeho pred soudci, a privede ho ke dverím neb k vereji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zustanet služebníkem jeho na veky.
7 Když by pak prodal nekdo dceru svou, aby byla devkou, nevyjdet tak, jako vycházejí služebníci.
8 Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobe ješte nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, ponevadž zhrešil proti ní.
9 Pakli by synu svému ji zasnoubil, ucinít jí tak, jakž obycej jest ciniti dcerám.
10 A dal-li by mu jinou, z stravy její, odevu jejího, a prívetivosti manželské nic této neujme.
11 Neudelal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stríbra.
12 Kdo by ubil cloveka, až by od toho umrel, smrtí umre.
13 Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Buh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobe místo, do nehož by takový mohl uteci.
14 Pakli by kdo tak pyšne sobe pocínal proti bližnímu svému, že by ho lstive zabil, i od oltáre mého odtrhneš jej, aby umrel.
15 Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí at umre.
16 Kdo by pak, ukradna nekoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí at umre.
17 I ten, kdož by zlorecil otci svému neb materi své, smrtí at umre.
18 Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pestí, a ten by neumrel, než složil se na luži;
19 A potom by povstal a chodil vne o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.
20 Když by pak ubil kdo služebníka svého neb devku svou kyjem, tak že by umrel mu v ruce jeho: pomstou pomšteno bude nad takovým.
21 A však jestliže by den neb dva preckal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.
22 Když by se svadili muži, a urazili ženu tehotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil nan muž té ženy, a dá vedlé uznání soudcu.
23 Paklit by smrt prišla, tedy dáš život za život, [1] [2]
24 Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, [3]
25 Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modrinu za modrinu.
26 Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb devku svou v oko, tak že by jej o ne pripravil: svobodného jej propustí za oko jeho.
27 Pakli by zub služebníku svému neb zub devce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.
28 Jestliže by vul utrkl muže neb ženu, tak že by umrel clovek: ukamenován bude ten vul, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude. [4]
29 Než byl-lit by vul trkavý prvé, a bylo by to osvedceno pánu jeho, on pak nezavrel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vul ten ukamenován bude, a pán jeho také umre.
30 Paklit mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svuj, jakážkoli na nej uložena bude. [5]
31 Bud že by syna utrkl, bud dceru, podlé soudu toho stane se jemu.
32 Jestliže by služebníka vul ztrkal neb devku, tridceti lotu stríbra dá pánu jeho, a vul ten bude ukamenován.
33 Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal nekdo studnici, a zase jí neprikryl, a vpadl by tam vul neb osel:
34 Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobe míti bude.
35 A ustrcil-li by vul necí vola sousedova, že byl umrel: tedy prodadí vola toho živého, a podelí se penezi jeho; i s zabitým volem také se rozdelí.
36 Pakli vedíno bylo, že vul byl trkavý prvé, a nezavrel ho pán jeho: bez výmluvy at dá vola za vola, a zabitý at mu zustane.