1 Protož opustíce rec pocátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opet zakládajíce gruntu pokání z skutku mrtvých, a víry v Boha,
2 Krtu ucení, vzkládání rukou, a vzkríšení z mrtvých, i soudu vecného.
3 A tot uciníme, dopustí-li Buh.
4 Nebo nemožné jest jednou již osvíceným, kteríž i zakusili daru nebeského, a úcastníci ucineni byli Ducha svatého,
5 Okusili také dobrého Božího slova, a moci veka budoucího,
6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto tem, kteríž opet sobe znovu križují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
7 Zeme zajisté, kteráž casto na sebe pricházející déšt pije, a rodí bylinu príhodnou tem, od kterýchž bývá delána, dochází požehnání od Boha.
8 Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a blízká zlorecení, jejížto konec bývá spálení.
9 My pak, nejmilejší, nadejemet se o vás lepších vecí, a náležejících k spasení, ac pak koli tak mluvíme.
10 Nebot není nespravedlivý Buh, aby se zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ješte sloužíce.
11 Žádámet pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty nadeje, [1]
12 Tak abyste nebyli líní, ale následovníci tech, kteríž skrze víru a snášelivost obdrželi dedictví zaslíbené. [2]
13 Abrahamovi zajisté zaslíbení cine Buh, když nemel skrze koho vetšího prisáhnouti, prisáhl skrze sebe samého,
14 Rka: Jiste požehnám velmi tobe, a velice rozmnožím tebe.
15 A tak trpelive ocekávaje, dosáhl zaslíbení.
16 Lidé zajisté skrze vetšího, nežli jsou sami, prisahají, a všeliké rozepre mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena prísahou.
17 A takž Buh, chteje dostatecne ukázati dedicum zaslíbení svých nepromenitelnost rady své, vložil mezi to prísahu, [3]
18 Abychom skrze ty dve veci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Buh klamal), meli prepevné potešení, my, kteríž jsme se utekli k obdržení predložené nadeje.
19 Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpecnou i pevnou, a vcházející až do vnitrku za oponu,
20 Kdežto predchudce náš pro nás všel Ježíš, jsa ucinen podle rádu Melchisedechova nejvyšším knezem na veky. [4]