© 2019 Nadace Urantia
| Kapitola 118. Nejvyšší a Konečný─čas a prostor |
Index
Více verzí |
Kapitola 120. Poskytnutí Michaela na Urantii |
119:0.1 JAKO NADŘÍZENÝ Večerních Hvězd Nebadonu jsem byl poslán na Urantii Gabrielem s tím posláním, abych odhalil příběh sedmi poskytnutích Vládce Vesmíru, Michaela Nebadonského a jmenuji se Gavalia. Ve svém výkladu se budu přísně držet omezeních, stanovenýchv mém pověření.
119:0.2 Vlastnost poskytování je vlastní Rajským Synům Vesmírného Otce. Ve své snaze přiblížit se k životní zkušenosti svých podřízených živých tvorů odrážejí různé řády Rajských Synů božskou podstatu svých Rajských rodičů. V této zvyklosti razil cestu Věčný Syn Rajské Trojice, který sedmkrát poskytnul sám sebe sedmi okruhům Havony v dobách vzestupu Grandfandy a prvních poutníků z času a prostoru. A Věčný Syn pokračuje v poskytování sebe sama lokálním vesmírům prostoru v osobách svých představitelů—Synů řádu Michaelů a Avonalů.
119:0.3 Když Věčný Syn poskytuje Syna Tvořitele projektovanému lokálnímu vesmíru, tento Syn Tvořitel přijímá plnou odpovědnost za dokončení, řízení a vyrovnanost tohoto nového vesmíru a slavnostně přísahá věčné Trojici, že nepřevezme plnou nadvládu nad novým tvořením, dokud úspěšně neuskuteční svých sedm poskytnutích sebe sama v těle tvora a ta budou potvrzena Věčně Moudrými, majícími pravomoc nad supervesmírem. Tento závazek přejímá každý Syn-Michael, dobrovolně odcházející z Ráje, aby se ujal vytváření a organizování vesmíru.
119:0.4 Účel těchto inkarnací do těla tvorů je umožnit takovým Tvořitelům stát se moudrými, chápajícími, spravedlivými a zkušenými vládci. Tito božští Synové jsou ve své podstatě spravedliví, ale v důsledku zkušenosti se z těchto sedmi postupných poskytnutích stávají vědomě soucitnými; oni jsou přirozeně soucitní, ale tyto zkušenosti je dělají soucitnými v nových a dodatečných aspektech. Tato poskytnutí jsou posledními kroky v jejich vzdělání a přípravě pro vznešené úkoly vládnutí lokálním vesmírům božskou spravedlností a čestným rozhodováním.
119:0.5 Přestože tato poskytnutí přinášejí řadu vedlejších užitků různým světům, soustavám a souhvězdím a také rozmanité řády vesmírných inteligencí jsou těmito poskytnutími ovlivněny a mají z nich prospěch, jsou zásadně určeny pro završení osobní přípravy a vesmírného vzdělání samotného Syna Tvořitele. Tato poskytnutí nejsou nutná pro moudré, spravedlivé a výkonné organizování lokálního vesmíru, ale jsou absolutně nezbytná pro řízení takového tvoření, hemžícího se rozmanitými formami života a nesčetnými myslícími, ale nedokonalými tvory.
119:0.6 Synové-Michaelové začínají svoji práci organizování vesmíru s plným a patřičným pochopením pro různé kategorie bytostí, které vytvořili. Mají v sobě nesmírné zásoby soucitu pro všechny tyto lišící se tvory, dokonce lítosti pro ty, kteří chybují a tápou v sobeckém bahnu svého vlastního jednání. Ale takové vrozené vlohy pro spravedlnost a čestnost jsou nedostačujícími pro Věčně Moudré. Tito trojjediní vládci supervesmírů nikdy neschválí Syna Tvořitele jako Vládce Vesmíru, dokud fakticky nepoznal stanoviska svých vlastních tvorů skutečnou zkušeností v prostředí jejich existence a v těle samotných těchto tvorů. Tímto způsobem se takoví Synové stanou soudnými a moudrými vládci; poznají rozmanité skupiny, kterým vládnou a nad kterými vykonávají vesmírnou moc. Díky živé zkušenost získali praktický soucit, spravedlivý úsudek a trpělivost, které se zrodily z empirického bytí v těle tvora.
119:0.7 V současné době je lokální vesmír Nebadon řízený Synem Tvořitelem, který již završil svoji cestu poskytování sebe sama; vládne spravedlivě a s nejvyšším soucitem všem obrovským oblastem svého vyvíjejícího se a zdokonalujícího se vesmíru. Michael Nebadonský je 611 121. poskytnutí Věčného Syna vesmírům času a prostoru a začal vytvářet váš lokální vesmír přibližně před čtyřmi sty miliardami let. Michael se rozhodl pro své první dobrodružné poskytnutí sebe sama zhruba v době, kdy Urantia nabývala svoji nynější podobu, před jednou miliardou let. Jeho poskytnutí se odehrála v intervalech sto padesáti milionů let a poslední se na Urantii uskutečnilo před devatenácti sty lety. Já nyní přistoupím k objasnění podstaty a charakteru těchto poskytnutích do té míry, do jaké mně to dovoluje mé pověření.
¶ 1. PRVNÍ POSKYTNUTÍ
119:1.1 Byla to slavnostní událost na Salvingtonu před téměř jednou miliardou let, kdy shromáždění správcové a představitelé vesmíru Nebadon slyšeli prohlásit Michaela, že jeho starší bratr Immanuel brzy převezme správu Nebadonu na tu dobu, kdy on, Michael, nebude přítomen kvůli neodhalené misi. Žádné jiné oznámení o této záležitosti nebylo učiněno, kromě odeslání zprávy na rozloučenou Otcům Souhvězdí, ve které, mimo jiných pokynů, bylo řečeno: „A na tu dobu vás svěřuji do péče a ochrany Immanuela, zatímco já budu vykonávat příkaz mého Rajského Otce.“
119:1.2 Po odeslání této zprávy na rozloučenou se Michael objevil na startovacím poli Salvingtonu, stejně jako mnohokrát předtím, když se připravoval na odjezd do Uversy, nebo do Ráje, ale s tím rozdílem, že nyní přišel sám. Svůj odjezd doprovodil těmito slovy: „Opouštím vás jenom na krátkou dobu. Vím, že mnozí z vás by mne chtěli doprovázet, ale tam, kam jdu já, vy jít nemůžete. To, co se chystám udělat, vy udělat nemůžete. Jdu vykonat vůli Rajských Božstev a když dokončím svoji misi a získám tuto zkušenost, vrátím se na své místo mezi vás.“ Po těchto slovech Michael Nebadonský zmizel z pohledu všech shromážděných a objevil se znovu až za dvacet let standardního času. V celém Salvingtonu pouze Božský Pečovatel a Immanuel věděli co se děje a Věčně Jednotní se podělili o toto tajemství s hlavním vykonavatelem výkonné moci vesmíru—Gabrielem, Jasnou Ranní Hvězdou.
119:1.3 Všichni obyvatelé Salvingtonu a hlavních center souhvězdích a soustav se shromáždili kolem svých přijímacích stanic vesmírného spojení, doufajíc, že něco uslyší o misi a místě pobytu Syna Tvořitele. Až na třetí den po Michaelově odchodu přišla zpráva, která mohla přinést trochu objasnění. V tento den bylo na Salvingtonu zaznamenáno hlášení ze sféry Melkísedeků, hlavním řídícím centrem tohoto řádu v Nebadonu, které v krátkosti přineslo toto neobyčejné a nikdy předtím neslyšené sdělení: „Dnes v poledne se na našem přijímacím poli tohoto světa objevil zvláštní Syn Melkísedek, nemá naše číslo, ale naprosto se nám podobá. Byl doprovázen osamělým omniafimem, který měl u sebe pověřovací listiny z Uversy a ten udělil pokyny, pocházející od Věčně Moudrých a odsouhlasených Immanulem Salvingtonským, našemu představenému, které přikazovaly, že tento nový Syn Melkísedek bude přijat do našeho řádu a bude přidělen k pohotovostní službě Melkísedeků Nebadonu. A jak bylo přikázáno, tak se stalo.“
119:1.4 A to je prakticky všechno, co se ve vztahu k prvnímu Michaelovu poskytnutí objevilo v záznamech Salvingtonu. A nic dalšího se neobjevilo až po sto letech urantijského času, kdy byl zaznamenán fakt Michaelova návratu a jeho neohlášeného převzetí řízení vesmírných záležitostí. Ale na světě Melkísedeků je k nalezení neobvyklý záznam—popis služby tohoto unikátního Syna Melkísedeka v pohotovostním sboru dané epochy. Tento záznam je uložen v prostém chrámu, který v současné době stojí před domem Otce Melkísedeka a obsahuje vyprávění o službě tohoto dočasného Syna Melkísedeka ve spojení s jeho vykonáním dvaceti čtyř naléhavých misí. A tento záznam, který jsem si nedávno prohlédl, končí takto:
119:1.5 „A v poledne tohoto dne, bez předchozího oznámení a v přítomnosti pouze třech členů našeho bratrství, tento hostující Syn našeho řádu zmizel z našeho světa tak, jak přišel, v doprovodu osamělého omniafima a tento záznam nyní končí potvrzením, že tento návštěvník žil jako Melkísedek, v podobě Melkísedeka pracoval jako Melkísedek a svědomitě splnil všechny své úkoly jako pohotovostní Syn našeho řádu. Se všeobecným souhlasem se stal představeným Melkísedeků, zaslouživši si naši lásku a obdiv svojí nedostižnou moudrostí, příkladnou láskou a výjimečnou spolehlivostí k povinnostem. On nás miloval, rozuměl nám a sloužil s námi a my navždy zůstáváme jeho věrnými a oddanými druhy-Melkísedeky, protože tento neznámý, který přišel na naši planetu, se nyní stal na věčnost vesmírným pečovatelem, nesoucím v sobě podstatu Melkísedeka[1].
119:1.6 A to je vše, co vám mám dovoleno sdělit o prvním poskytnutí Michaela. My, samozřejmě, dobře víme, že tento neznámý Melkísedek, který takovým záhadným způsobem sloužil s Melkísedeky před miliardou let nebyl nikdo jiný, než inkarnovaný Michael, vykonávající svoje první poskytnutí sebe sama. Záznamy neříkají konkrétně, že tento unikátní a výkonný Melkísedek byl Michael, ale všeobecně je známo, že to byl on. Je pravděpodobné, že záznam této události nemůže být nalezen nikde jinde, než pouze na Sonaringtonu a záznamy tohoto tajemného světa nám nejsou přístupné. Pouze na tomto posvátném světě božích Synů jsou tajemství inkarnace a poskytnutí plně známy. My všichni známe fakta o poskytnutích Michaela, ale nerozumíme jakým způsobem byly provedeny. My nevíme jak vládce vesmíru, tvořitel Melkísedeků, se může tak najednou a záhadně stát jedním z nich a jako jeden z nich žít mezi nimi a pracovat jako Syn Melkísedek po dobu sta let. Ale tak tomu bylo.
¶ 2. DRUHÉ POSKYTNUTÍ
119:2.1 Po dobu téměř sto padesát milionů let od poskytnutí Michaela v podobě Melkísedeka se ve vesmíru Nebadon všechno dařilo, než začaly vznikat potíže v 11. soustavě 37. souhvězdí. Tyto potíže se týkaly nedorozumění Syna Lanonandeka—Vládce Soustavy. Tato situace byla posouzena Otci Souhvězdích a jejich rozhodnutí bylo schváleno Věčně Věrným, Rajským poradcem tohoto souhvězdí, ale protestující Vládce Soustavy se s tímto rozhodnutím plně nesmířil. Po více než sto let trvající nespokojenosti dovedl své druhy do jedné z nejrozšířenějších a nejzhoubnějších vzpour proti nadvládě Syna Tvořitele jaká kdy byla vyprovokována ve vesmíru Nebadon—vzpoura, která byla již dávno soudně posouzena a ukončena zásahem Věčně Moudrých Uversy.
119:2.2 Tento rebelující Vládce Soustavy, Lutentia, svrchovaně vládl na své hlavní řídící planetě více než dvacet let standardního času Nebadonu, načež Nejsvrchovanější nařídili, se souhlasem Uversy, jeho vyloučení a požádali vládce Salvingtonu o jmenování nového Vládce Soustavy, aby převzal řízení této vnitřními rozpory zmítané a neurovnané soustavy obydlených světů.
119:2.3 Souběžně s přijetím této žádosti na Salvingtonu oznámil Michael druhý z těchto podivuhodných záměrů odejít z hlavního řídícího centra vesmíru za účelem „splnit příkaz mého Rajského Otce“, slibujíc „vrátím se v pravý čas“ a vkládajíc plnou pravomoc do rukou svého Rajského bratra Immanuela, Věčně Jednotného.
119:2.4 A poté, stejnou metodou jako v době svého odjezdu ve spojení s poskytnutím sebe sama v podobě Melkísedeka, Michael opět opustil svoji hlavní řídící sféru. Tři dny po tomto nevysvětlitelném odjezdu se v záložním sboru primárních Synů Lanonandeků Nebadonu objevil nový a neznámý člen. Tento nový Syn se objevil v poledne, neoznámen a doprovázen jediným terciafimem, který měl u sebe pověřovací listiny od Věčně Moudrých Uversy, schválených Immanuelem Salvingtonským a nařizujících, že tento nový Syn bude přidělen 11. soustavě 37. souhvězdí jako nástupce za sesazeného Lutentiu a s plnou pravomocí jako zastupující Vládce Soustavy do doby jmenování nového vládce.
119:2.5 Po dobu více než sedmnácti let vesmírného času tento neobyčejný a neznámý dočasný vládce řídil záležitosti a moudře řešil složité situace v této neurovnané a demoralizované lokální soustavě. Žádný jiný Vládce Soustavy nebyl nikdy tak nadšeně milován, nebo tak široce uctíván a respektován. Spravedlností a se soucitem tento nový vládce uvedl tuto nepokojnou soustavu do pořádku a přitom trpělivě pomáhal všem svým podřízeným; dokonce nabídl svému rebelujícímu předchůdci možnost podílet se na řízení soustavy za předpokladu, že se pouze omluví Immanuelovi za svoji nerozvážnost. Ale Lutentia takovou laskavou nabídku odmítl i když dobře věděl, že tento nový a neobyčejný Vládce Soustavy nebyl nikdo jiný než Michael—ten samý vesmírný vládce, proti kterému se jen nedávno vzbouřil. Ale miliony jeho svedených a oklamaných stoupenců přijalo shovívavost tohoto nového vládce, který byl v té době znám jako Zachránce-Vládce soustavy Palonia.
119:2.6 A potom nastal ten památný den, kdy přijel nový Vládce Soustavy, jmenovaný vrchními orgány vesmíru jako trvalý nástupce sesazeného Lutentii a celá Palonia litovala odchodu nejušlechtilejšího a nejlaskavějšího vládce soustavy, jakého kdy Nebadon poznal. Byl milován celou soustavou a uctíván svými druhy všech skupin Synů Lanonandeků. Jeho odchod neměl slavnostní ráz; velká oslova byla uspořádána až když opustil hlavní řídící centrum soustavy. Dokonce jeho chybující předchůdce poslal tuto zprávu: „Jsi spravedlivý a poctivý ve všech směrech. Přestože já i nadále odmítám vládu Ráje, jsem nucen uznat, že jsi spravedlivý a soucitný organizátor[2].“
119:2.7 A potom se tento dočasný vládce rebelující soustavy rozloučil s planetou svého krátkého správního pobytu a tři dny poté se Michael objevil na Salvingtonu a opět se ujal řízení vesmíru Nebadon. Krátce nato následovalo třetí prohlášení Uversy o rozšířené působnosti pravomoci a autoritě Michaela. První prohlášení bylo učiněno v době jeho příchodu do Nebadonu, druhé bylo vydáno brzy po dokončení poskytnutí v podobě Melkísedeka a nyní následuje třetí po skončení druhého poskytnutí, neboli mise v podobě Lanonandeka.
¶ 3. TŘETÍ POSKYTNUTÍ
119:3.1 Nejvyšší rada Salvingtonu oprávněně rozhodla vyhovět žádosti Nositelů Života na 217. planetě v 87. soustavě v 61. souhvězdí poslat jim na pomoc Materiálního Syna. V té době se tato planeta nacházela v soustavě obydlených světů, kde další Vládce Soustavy sešel z cesty; do té doby to byla druhá taková vzpoura v Nebadonu.
119:3.2 Na žádost Michaela bylo rozhodnutí rady ohledně požadavku Nositelů Života této planety oddáleno, aby se počkalo na posouzení této situace Immanuelem a na jeho vyjádření. Toto byl neobvyklý postup a já si dobře pamatuji jak jsme všichni očekávali něco mimořádného a nemuseli jsme dlouho čekat. Michael vložil řízení vesmíru do rukou Immanuela, zatímco Gabrielovi svěřil vedení nebeských sil a po takovém rozdělení svých řídících povinností se rozloučil s Vesmírným Mateřským Duchem a zmizel ze startovacího pole Salvingtonu přesně tak, jak to udělal ve dvou předchozích případech.
119:3.3 A jak se dalo očekávat, na třetí den poté se objevil, neoznámen, na hlavním řídícím světě 87. soustavy v 61. souhvězdí neznámý Materiální Syn, doprovázený jediným sekunafimem, mající pověření Věčně Moudrých Uversy a schválení Immanuela Salvingtonského. Zastupující Vládce Soustavy ihned jmenoval tohoto nového a záhadného Materiálního Syna zastupujícím Planetárním Princem 217. světa a toto jmenování bylo okamžitě schváleno Nejsvrchovanějšími 61. souhvězdí.
119:3.4 Tak začal tento unikátní Materiální Syn svůj nelehký život na izolovaném světě v podmínkách rozpadu a vzpoury, umístěném v sužované soustavě bez jakéhokoliv přímého spojení s vnějším vesmírem a pracující sám po dobu celé jedné generace planetárního času. Tento záchranný Materiální Syn přiměl chybujícího Planetárního Prince a celý jeho štáb k tomu, aby litoval svého jednání a zrušil své požadavky a byl svědkem návratu planety zpět k oddané službě pod vládou Ráje, tak jak byla nastolena v lokálních vesmírech. V určenou dobu přijeli na tento zotavený a zachráněný svět Materiální Syn a Materiální Dcera a když byli náležitě dosazeni jako viditelní planetární vládci, dočasný anebo záchranný Planetární Princ se formálně rozloučil a v poledne jednoho dne zmizel. Na třetí den poté se Michael objevil na svém obvyklém místě na Salvingtonu a velmi brzy supervesmírné vysílání přineslo čtvrté prohlášení Věčně Moudrých, oznamující další rozšíření pravomoci Michaela v Nebadonu.
119:3.5 Je mně líto, že nemám povolení vyprávět o trpělivosti, odvaze a schopnosti, se kterými tento Materiální Syn řešil namáhavé situace na této zmatené planetě. Obnova tohoto izolovaného světa je jednou z nejdojemnějších kapitol v kronikách spasení v celém Nebadonu. Ke konci této mise bylo celému Nebadonu zřejmé, proč se jejich milovaný vládce rozhodl vykonávat tato opakovaná poskytnutí sebe sama v podobě některého podřízeného řádu myslících bytostí.
119:3.6 Poskytnutí Michaela jako Syna Melkísedeka, potom jako Syna Lanonandeka a pak jako Materiálního Syna jsou všechna stejně záhadná a nedají se vysvětlit. V každém případě se objevil náhle a jako plně vyvinutý jedinec odpovídající kategorie. Záhada takových inkarnací se nikdy neobjasní a bude známa pouze těm, kteří mají přístup k vnějšímu okruhu záznamů na posvátné sféře Sonarington.
119:3.7 Od tohoto obdivuhodného poskytnutí Planetárního Prince izolovanému a odbojnému světu si žádný Materiální Syn, nebo Materiální Dcera Nebadonu nikdy nepokusili postěžovat si o svých úkolech, nebo stěžovat si na nesnáze při svých planetárních misích. Na věčné časy Materiální Synové vědí, že v Synu Tvořiteli vesmíru mají zkušeného vládce a soucitného přítele, který „byl ve všech bodech prozkoušen a prověřen“ a že i oni musí být také prozkoušeni a prověřeni[3].
119:3.8 Po každé takové misi následovalo období vzrůstající služby a oddanosti mezi všemi nebeskými inteligencemi vesmírného původu, zatímco každá nová epocha poskytnutí byla charakterizována pokrokem a zlepšením všech metod vesmírného řízení a všech způsobů vládnutí. Od tohoto poskytnutí se žádný Materiální Syn nebo Materiální Dcera nikdy úmyslně nezapojili do vzpoury proti Michaelovi; oni ho milují a ctí příliš oddaně, aby ho někdy vědomě zatratili. Za poslední dobu pouze Adamové byli podvodně a záludně oklamáni vyššími typy rebelujících osobností.
¶ 4. ČTVRTÉ POSKYTNUTÍ
119:4.1 Blížil se konec jednoho z pravidelných tisíciletých zjišťováních přítomnosti v Uverse, když Michael vložil vládu Nebadonu do rukou Immanuela a Gabriela; a samozřejmě, majíce na paměti to, co se stalo v minulých případech, byli jsme všichni připraveni stát se svědky zmizení Michaela, aby uskutečnil svoji čtvrtou misi poskytnutí sebe sama a nemuseli jsme čekat dlouho, protože brzy se objevil na startovacím poli Salvingtonu a ztratil se nám z dohledu.
119:4.2 Na třetí den po tomto zmizení jsme si ve vesmírném vysílání do Uversy ze serafského řídícího centra Nebadonu povšimli této důležité zprávy: „Oznamujeme příjezd neznámého serafa, doprovázeného osamělým supernafimem a Gabrielem Salvingtonským. Tento neregistrovaný seraf odpovídá nebadonskému řádu serafů a má u sebe pověřovací listiny od Věčně Moudrých Uversy, ověřených Immanuelem Salvingtonským. Po prozkoušení tohoto serafa bylo zřejmé, že náleží k nejvyššímu řádu andělů lokálního vesmíru a byl již přidělen ke sboru vyučujících poradců.“
119:4.3 V době tohoto serafského poskytnutí Michael chyběl Salvingtonu déle než čtyřicet let standardního vesmírného času. Během této doby sloužil jako serafský vyučující poradce, vy byste řekli osobní tajemník, dvaceti šesti různým významným učitelům, působících na dvaceti dvou různých světech. Ve svém posledním, čili závěrečném úkole působil jako poradce a pomocník při misi poskytnutí Syna Trojice-Učitele na 462. světě v 84. soustavě 3. souhvězdí ve vesmíru Nebadon.
119:4.4 Za celou dobu sedmi let svého poslání nebyl nikdy tento Syn Trojice-Učitel zcela přesvědčen o totožnosti svého serafského společníka. Je pravda, že v tom období bylo na všechny serafy pohlíženo se zvláštním zájmem a zvědavostí. My jsme všichni velmi dobře věděli, že náš milovaný Vládce byl někde ve vesmíru v přestrojení za serafa, ale nemohli jsme si být nikdy jisti jeho totožnosti. Nebyl nikdy jednoznačně poznán až do doby svého přidělení k misi poskytnutí tohoto Syna Trojice-Učitele. Ale po celou tuto dobu byl o tohoto prvotřídního serafa neobyčejný zájem, čemuž se není co divit, protože málokdo z nás má možnost neočekávaně hostit Vládce vesmíru, vykonávajícího misi poskytnutí v podobě tvora. A tak ve vztahu k andělům se věčnou pravdou stalo, že jejich Tvořitel a Vládce byl „ve všech bodech prozkoušen a prověřen v podobě serafské osobnosti[4].“
119:4.5 Jak tato postupná poskytnutí stoupající měrou nabývala povahu nižších forem vesmírného života, Gabriel se stále více a více stával účastníkem těchto dobrodružných inkarnací, ve kterých působil jako vesmírné spojení mezi poskytnutým Michaelem a zastupujícím vládcem vesmíru, Immanuelem.
119:4.6 Doposud Michael získal zkušenosti ze tří poskytnutích sebe sama třem řádům jim stvořených vesmírných Synů: Melkísedeků, Lanonandeků a Materiálních Synů. Nyní svolil zosobnit se v podobě andělského života jako nejvyšší seraf předtím, než obrátí svoji pozornost k různým fázím vzestupující cesty nejnižších forem svých tvorů s vlastní vůlí—evolučních smrtelníků času a prostoru.
¶ 5. PÁTÉ POSKYTNUTÍ
119:5.1 Před něco více než třemi sty miliony lety urantijského času jsme byli svědky dalšího předávání vesmírné pravomoci Immanuelovi a pozorovali jsme přípravy Michaela k odjezdu. Tentokrát to bylo jiné než v předchozích případech, protože oznámil, že jeho cílem je Uversa., hlavní řídící centrum supervesmíru Orvonton. V daném čase náš Vládce odjel, ale vysílání supervesmíru se nikdy nezmínila o příjezdu Michaela do rezidence Věčně Moudrých. Brzy po jeho odjezdu ze Salvingtonu se ve vysílání Uversy objevilo toto důležité oznámení: „Dnes přijel neoznámen a neočíslován vzestupný poutník smrtelného původu z vesmíru Nebadon, schválený Immanuelem Salvingtonským a doprovázený Gabrielem Nebadonským. Tato neidentifikovaná bytost má dar opravdového ducha a byla přijata do našeho bratrství.“
119:5.2 Kdybyste dnes navštívili Uversu, slyšeli byste vyprávění o těch dnech, kdy tady pobýval Eventod—podivuhodný a neznámý poutník času a prostoru, známý na Uverse pod tímto jménem. A tento vzestupující smrtelník, přinejmenším nádherná osobnost, existující v přesné podobě vzestupných smrtelníků na úrovni dosažení duchovního stadia svého rozvoje, žil a působil na Uverse po dobu jedenácti let standardního času Orvontonu. Tato bytost dostala za úkol vykonávat povinnosti duchovního smrtelníka společně se svými druhy z různých lokálních vesmírů Orvontonu. „Byl ve všech bodech prozkoušen a prověřen stejně jako jeho druhové“ a ve všech případech se projevil jako velmi spolehlivý a vysloužil si důvěru svých nadřízených a současně si trvale získal respekt a věrný obdiv svých duchovních druhů[5].
119:5.3 Na Salvingtonu jsme s plným zájmem sledovali osud tohoto duchovního poutníka, vědomi si velmi dobře, že kvůli přítomnosti Gabriela tento skromný poutník a bez čísla nebyl nikdo jiný, než poskytnutý vládce našeho lokálního vesmíru. Toto první objevení se převtěleného Michaela v roli představitele jednoho stupně evoluce smrtelníků bylo událostí, která nadchla a upoutala celý Nebadon. O takových věcech jsme slyšeli, ale nyní jsme se toho stali svědky. Michael se objevil na Uverse jako plně vyvinutý a dokonale připravený duchovní smrtelník a jako takový zůstal až do odchodu skupiny vzestupujících smrtelníků do Havony; nato měl rozhovor s Věčně Moudrými a potom ihned, ve společnosti Gabriela, se náhle a neformálně rozloučil s Uversou, objevši se krátce poté na svém obvyklém místě na Salvingtonu.
119:5.4 Až po dokončení tohoto poskytnutí nám konečně došlo, že Michael se pravděpodobně chystá převtělit se do podoby svých různých řádů vesmírných osobností, od nejvyšších Melkísedeků až úplně dolů do smrtelného těla z masa a krve na evolučních světech času a prostoru. Asi v tuhle dobu začaly učit fakulty Melkísedeků o pravděpodobnosti, že se Michael v určité době převtělí do smrtelného těla a vzniklo hodně spekulací o tom, jakým způsobem se takové nevysvětlitelné poskytnutí uskuteční. To, že Michael byl osobně v roli vzestupujícího smrtelníka vzbudilo nový a zvýšený zájem o celý plán evoluce tvora—vzestupu přes celý lokální vesmír a potom celým supervesmírem.
119:5.5 Přesto způsob uskutečňování těchto po sobě jdoucích poskytnutích zůstával záhadou. Dokonce Gabriel přiznal, že nerozumí metodě, pomocí které tento Rajský Syn, vesmírný Tvořitel, může podle vlastní vůle, převzít osobnost a žít život jednoho ze svých vlastních podřízených tvorů.
¶ 6. ŠESTÉ POSKYTNUTÍ
119:6.1 Nyní, když celý Salvington byl obeznámen s přípravami nastávajícího poskytnutí, Michael svolal obyvatele hlavní řídící planety a poprvé informoval o zbývající části plánu převtělení a oznámil, že brzy opustí Salvington, aby prodělal cestu morontiálního smrtelníka v rezidencích Nejsvrchovanějších Otců na hlavní řídící planetě pátého souhvězdí. A potom jsme poprvé uslyšeli oznámení, že jeho sedmé a poslední poskytnutí se uskuteční v těle smrtelníka na některém evolučním světě.
119:6.2 Předtím, než opustil Salvington kvůli šestému poskytnutí, Michael oslovil shromážděné obyvatele sféry a pak zmizel všem z dohledu, doprovázen jediným serafem a Jasnou Ranní Hvězdou Nebadonu. Přestože i tentokrát řízení vesmíru bylo svěřeno Immanuelovi, došlo k širšímu rozdělení administrativních povinností.
119:6.3 Michael se objevil v hlavním řídícím centru pátého souhvězdí jako plnohodnotný morontiální smrtelník vzestupného statusu. Je mně líto, že nemám dovoleno sdělit podrobnosti o životě tohoto neočíslovaného morontiálního smrtelníka, protože to byla jedna z nejpozoruhodnějších a nejúžasnějších epoch ve zkušenosti poskytnutí Michaela, nevyjímaje dokonce jeho dramatický a tragický pobyt na Urantii.Ale mezi těmi mnoha omezeními, která mně byla nařízena při přijímání tohoto poslání, je jedno, které mně zakazuje odhalit podrobnosti tohoto obdivuhodného života Michaela jako morontiálního smrtelníka na sféře Endantum.
119:6.4 Když se Michael vrátil z tohoto morontiálního poskytnutí sebe sama, bylo nám všem zřejmé, že náš Tvořitel se stal tvorem jako my, že Vládce Vesmíru byl také přítelem a soucitným pomocníkem i pro nejnižší formy vytvořené inteligence v jeho sférách. Již předtím jsme zaznamenali ve vesmírném řízení vzrůstající přijímání pohledu tvora, které se objevovalo postupně, ale začalo být zřetelnější po završení poskytnutí v podobě morontiálního smrtelníka a dokonce ještě výraznější po jeho návratu ze života tesařova syna na Urantii.
119:6.5 Gabriel nás předem informoval o době Michaelova návratu z morontiálního poskytnutí a podle toho jsme připravili patřičné přivítání na Salvingtonu. Miliony a miliony bytostí z hlavních světů souhvězdích Nebadonu se shromáždilo a většina obyvatel světů přidružených k Salvingtonu se připojila, aby ho přivítali zpátky ve vedení svého vesmíru. V reakci na mnoho našich uvítacích projevů a pronesených oceněních Vládce, který má tak živý zájem o své tvory, pouze odpověděl: „Jenom jsem vykonal příkaz mého Otce. Já pouze dělám to, co působí radost Rajským Synům, kteří milují své tvory a všemožně se jim snaží rozumět[6].
119:6.6 Ale od toho dne až do hodiny, kdy se Michael vydal na své urantijské dobrodružství jako Syn Člověka, celý Nebadon pokračoval v debatách o mnoha činech svého Nejvyššího Vládce když působil na Endantumu jako převtělený morontiální smrtelník evolučního vzestupu a kde byl ve všech bodech prověřen jako jeho druhové, shromážděni z materiálních světů celého souhvězdí, ve kterém se jeho pobyt odehrál.
¶ 7. SEDMÉ A POSLEDNÍ POSKYTNUTÍ
119:7.1 V průběhu desítek tisíc let jsme se všichni těšili na sedmé a poslední poskytnutí Michaela. Gabriel nás učil, že toto závěrečné poskytnutí bude v podobě těla smrtelníka, ale vůbec jsme nevěděli kdy to bude, kde to bude a jakým způsobem bude toto završující dobrodružství uskutečněno.
119:7.2 Veřejné oznámení o tom, že Michael si vybral Urantii jako místo svého posledního poskytnutí sebe sama, bylo proneseno krátce potom, kdy jsme se dozvěděli o pochybení Adama a Evy. A tudíž, po dobu více než třiceti pěti tisíc let váš svět zaujímal velmi význačné místo v radách celého vesmíru. Kolem celého urantijského poskytnutí neexistovalo žádné utajování (kromě záhady převtělení). Od prvního do posledního kroku—až do triumfálního a definitivního návratu Michaela do Salvingtonu jako nejvyššího Vládce Vesmíru—trval nejširší vesmírný zájem o všechno, co se odehrávalo na vašem malém, ale vysoce váženém světě.
119:7.3 Ačkoliv jsme předpokládali, jaká bude metoda poskytnutí, nevěděli jsme, až do doby samotné události, že Michael se objeví na zemi jako bezmocné dítě. Předtím se vždy objevil jako plně vyspělý jedinec, náležící ke skupině osobností, kterou si pro své poskytnutí sebe sama vybral[7]. Proto jsme všichni byli vzrušeni oznámením, vysílaným ze Salvingtonu, že se narodilo děťátko v Betlémě na Urantii.
119:7.4 Tehdy jsme si nejenom uvědomovali to, že náš Tvořitel a přítel dělá nejnebezpečnější krok ve své celé kariéře, očividně riskující své postavení a autoritu při tomto poskytnutí sebe sama jako bezmocné nemluvně, ale také jsme chápali, že zkušenost z tohoto posledního poskytnutí v podobě smrtelníka ho navždy nastolí jako nesporného a nejvyššího vládce vesmíru Nebadon. Po dobu třetiny století urantijského času všechny zraky ve všech částech tohoto lokálního vesmíru byly upřeny na Urantii. Všechny typy inteligencí si byly vědomy toho, že probíhá poslední poskytnutí a protože jsme již dávno věděli o Luciferově vzpouře v Satanii a neloajálnosti Kaligastiji na Urantii, dobře jsme chápali intenzitu boje, který bude následovat poté, jak se náš vládce blahosklonně převtělí na Urantii do nízké formy a podoby lidského těla.
119:7.5 Jóšua, syn Josefův, židovské dítě, byl počat a narozen na svět stejně jako všechny ostatní děti předtím a potom, vyjma toho, že toto konkrétní dítě byl převtělený Michael Nabadonský, božský Syn Ráje a tvořitel celého tohoto lokálního vesmíru věcí a bytostí[8]. A toto tajemství převtělení božstva do lidské formy Ježíše, jehož původ je jinak přirozený tomuto světu, zůstane navždy nevyřešeno. Dokonce i ve věčnosti se nikdy nedozvíte o způsobu a metodě inkarnace Tvořitele do formy a podoby svých tvorů. Je to tajemství Sonaringtonu a takové záhady jsou výlučným vlastnictvím těch božských Synů, kteří prošli zkušeností poskytnutí sebe samých.
119:7.6 Někteří moudří lidé na zemi věděli o blížícím se příchodu Michaela. Prostřednictvím kontaktů jednoho světa s druhým tito mudrci duchovního vnímání se dozvěděli o chystaném poskytnutí Michaela na Urantii. A seraf to oznámil, skrze midbytosti, skupině kaldejských knězů, jejichž vůdcem byl Ardnon. Tito lidé Boha pak navštívili narozené dítě. Jediným nadpřirozeným jevem, souvisejícím s narozením Ježíše, bylo toto sdělení Ardnonovi a jeho druhům serafem, který byl bývalým přidělencem Adama a Evy v první zahradě.
119:7.7 Lidští rodiče Ježíše byli obyčejní lidé své doby a generace a tento převtělený Boží Syn se narodil z ženy a byl vychován stejným způsobem jako jiné děti dané rasy a věku.
119:7.8 Příběh o pobytu Michaela na Urantii, vyprávění o smrtelném poskytnutí Syna Tvořitele na vašem světě, není předmětem a účelem této kapitoly.
¶ 8. STATUS MICHAELA PO POSLEDNÍM POSKYTNUTÍ
119:8.1 Po Michaelově posledním a úspěšném poskytnutí sebe sama na Urantii byl nejenom schválen Věčně Moudrými jako svrchovaný vládce Nebadonu, ale byl také uznán Vesmírným Otcem jako nepopíratelný panovník lokálního vesmíru svého vlastního tvoření. Po svém návratu do Salvingtonu byl tento Michael, Syn Člověka a Syn Boha, prohlášen za trvalého vládce Nebadonu. Z Uversy přišlo osmé prohlášení o svrchovanosti Michaela, zatímco z Ráje přišlo společné vyjádření Vesmírného Otce a Věčného Syna, ustanovující toto spojení Boha a člověka jedinou hlavou vesmíru a nařizující Věčně Jednotnému, umístěnému na Salvingtonu, oznámit svůj návrat do Ráje. Věčně Věrným v hlavním řídícím centru souhvězdí bylo také nařízeno vystoupit z rad Nejsvrchovanějších. Ale Michael nesouhlasil s odchodem Synů Trojice—poradců a spolupracovníků. Svolal je na Salvington a osobně je požádal, aby navždy zůstali ve službě v Nebadonu. Oni oznámili svým Rajským nadřízeným svoje přání vyhovět této žádosti a krátce nato jim byly vydány mandáty oddělení od Ráje, které tyto Syny středního vesmíru navždy přidělují k řídící radě Michaela Nebadonského[9].
119:8.2 Bylo zapotřebí téměř jedné miliardy let urantijského času k završení cesty poskytování Michaela a uskutečnit trvalé ustanovení jeho nejvyšší autority ve vesmíru svého vlastního vytvoření. Michael se narodil jako tvořitel, vzdělán byl jako vykonavatel, vyškolen jako organizátor, ale svoji svrchovanost si musel získat zkušeností. A tímto se váš malý svět stal známým v celém Nebadonu jako aréna, ve které Michael završil zkušenost, která je požadována po každém Rajském Synu Tvořiteli, než je mu svěřena neomezená kontrola a řízení vesmíru své vlastní tvorby. Jak budete stoupat lokálním vesmírem, budete se dovídat více o myšlenkách osobností, podílejících se na předchozích poskytnutích Michaela.
119:8.3 Uskutečňováním svých poskytnutích v podobě tvorů Michael nejenom že upevňoval svoji vlastní svrchovanost, ale také rozšiřoval vyvíjející se svrchovanost Boha Nejvyššího. Během těchto poskytnutích se Syn Tvořitel nejenže zapojil do sestupného zkoumání různých podstat osobností tvorů, ale také odhalil různotvárné vůle Rajských Božstev, jejichž syntetická jednota, odhalená Nejvyššími Tvořiteli, odhaluje také vůli Nejvyšší Bytosti.
119:8.4 Tyto různé aspekty vůle Božstev jsou navždy zosobněny v lišících se podstatách Sedmi Hlavních Duchů a každé z Michaelových poskytnutích bylo charakterickým odhalením jednoho z těchto projevů božskosti. Při poskytnutí sebe sama v podobě Melkísedeka projevil sjednocenou vůli Otce, Syna a Ducha; při poskytnutí sebe sama jako Lanonandek projevil vůli Otce a Syna; při poskytnutí sebe sama v podobě Adama odhalil vůli Otce a Ducha; jako seraf odkryl vůli Syna a Ducha; jako smrtelník na Uverse zobrazil vůli Společného Činitele; jako morontiální smrtelník projevil vůli Věčného Syna; a při materiálním poskytnutí sebe sama na Urantii žil vůli Vesmírného Otce a to dokonce v těle smrtelníka z masa a krve[10].
119:8.5 Výsledkem završení těchto sedmi poskytnutích bylo zrovnoprávnění Michaelovy nejvyšší nadvlády a také vytvoření možnosti pro nadvládu Nejvyššího v Nebadonu. Při žádném svém poskytnutí sebe sama neodhalil Boha Nejvyššího, ale souhrn všech sedmi poskytnutích je novým odhalením Nejvyšší Bytosti v Nebadonu.
119:8.6 V získávání zkušenosti při sestupování od Boha k člověku Michael současně poznával zkušenost vzestupu od částečnosti možného projevu k nadřazenosti konečného působení a ukončenosti uvolňování svého potenciálu pro absonitní funkci. Michael, Syn Tvořitel, je časoprostorový tvořitel, ale Michael, sedmidílný Syn Vládce, je členem jednoho z božských sborů, vytvářejících Konečnou Trojici.
119:8.7 Procházejíc zkušeností odhalování vůlí Trojice, projevujících se prostřednictvím Sedmi Hlavních Duchů, Syn Tvořitel prošel zkušeností odhalování vůle Nejvyššího. Jako odhalovatel vůle Nejvyššího, společně se všemi ostatními Syny Vládci, se navždy ztotožnil s Nejvyšším.V této vesmírné epoše on odhaluje Nejvyššího a podílí se na uskutečňování nadvlády Svrchovanosti. Ale my se domníváme, že v příští vesmírné epoše bude spolupracovat s Nejvyšší Bytostí v první empirické Trojici pro vesmíry vnějšího prostoru a také v nich.
119:8.8 Urantia je citovou svatyní celého Nebadonu, hlavní z deseti milionů obydlených světů, smrtelný dům Krista Michaela—vládce celého Nebadonu, planetárního pečovatele-Melkísedeka, spasitele soustavy, adamického vykupitele, serafského druha, společníka vzestupných duchů, morontiálního progresora, Syna člověka v podobě smrtelného těla a Planetárního Prince Urantie. A vaše listiny mají pravdu, když říkají, že tento stejný Ježíš slíbil někdy návrat na svět svého posledního poskytnutí—Svět Kříže[11].
119:8.9 Tato kapitola, popisující sedm poskytnutích Krista Michaela, je šedesátou třetí v řadě prezentací, připravených různými osobnostmi, vyprávějící o historii Urantie do objevení se Michaela na zemi v podobě lidského těla. Tyto kapitoly byly schváleny radou dvanácti Nebadonu, působící pod vedením Mantutiji Melkísedeka. Sepsali jsme toto vyprávění a přeložili do anglického jazyka metodou, schválenou našimi nadřízenými, v roce 1935 n.l. urantijského času.
| Kapitola 118. Nejvyšší a Konečný─čas a prostor |
Index
Více verzí |
Kapitola 120. Poskytnutí Michaela na Urantii |
¶ Reference
- ↑ Řád Melchizedechův: Žid 5:10; Žid 6:20; Žid 7:17.
- ↑ Michael byl spravedlivý a čestný: Ž 116:5; Dt 32:4; Zj 15:3.
- ↑ Všechny body vyzkoušené a prověřené: Lk 4:2; Lk 22:28; Žid 2:16-18; Žid 4:15.
- ↑ Všechny body vyzkoušené a prověřené: Lk 4:2; Lk 22:28; Žid 2:16-18; Žid 4:15.
- ↑ Všechny body vyzkoušené a prověřené: Lk 4:2; Lk 22:28; Žid 2:16-18; Žid 4:15.
- ↑ O otcově podnikání: Lk 2:49.
- ↑ Ježíšovo narození: Lk 2:6-14.
- ↑ Vtělení Michaela: Mk 1:1; Lk 1:30-33; Lk 2:4-7; Jan 1:14. Návštěva mudrců: Mt 2:1-12.
- ↑ Michaelův současný stav: Mk 16:19; Ef 1:20-23; Žid 1:1-4; Žid 8:1-2; 1 Petr 3:22.
- ↑ Ježíš žil z vůle Otce: Mt 26:39,42,44; Mk 14:36,39; Lk 22:42; Jan 4:34; Jan 5:30; Jan 6:38-40; Jan 15:10; Jan 17:4.
- ↑ Ježíšův návrat: Jan 14:3,28.