1 Nebo ten Melchisedech byl král Sálem, knez Boha nejvyššího, kterýž vyšel v cestu Abrahamovi, navracujícímu se od pobití králu, a dal jemu požehnání. [1] [2] [3] [4] [5]
2 Kterémužto Abraham i desátek dal ze všeho. Kterýž nejprvé vykládá se král spravedlnosti, potom pak i král Sálem, to jest král pokoje, [6] [7]
3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani pocátku dnu, ani skonání života nemaje, ale pripodobnen jsa Synu Božímu, zustává knezem vecne. [8]
4 Pohledtež tedy, kteraký ten byl, jemuž i desátky z koristí dal Abraham patriarcha.
5 A ješto ti, kteríž jsou z synu Léví knežství prijímající, prikázaní mají desátky bráti od lidu podle Zákona, to jest od bratrí svých, ackoli pošlých z bedr Abrahamových, [9] [10]
6 Tento pak, jehož rod není pocten mezi nimi, desátky vzal od Abrahama, a tomu, kterýž mel zaslíbení, požehnání dal.
7 A jiste beze všeho odporu menší od vetšího požehnání bére.
8 A tuto desátky berou smrtelní lidé, ale tamto ten, o nemž se vysvedcuje, že jest živ.
9 A at tak dím, i sám Léví, kterýž desátky bére, v Abrahamovi desátky dal. [11]
10 Nebo ješte v bedrách otce byl, když vyšel proti nemu Melchisedech.
11 A protož byla-lit dokonalost spasení skrze Levítské knežství, (nebo za toho knežství vydán jest lidu Zákon,) jakáž toho byla potreba, aby jiný knez podle rádu Melchisedechova povstal, a nebyl již více podle rádu Aronova jmenován? [12] [13]
12 A ponevadž jest knežství preneseno, musilot také i Zákona prenesení býti.
13 Nebo ten, o kterémž se to praví, jiného jest pokolení, z kteréhožto žádný pri oltári v službe nebyl.
14 Zjevné jest zajisté, že z pokolení Judova pošel Pán náš, o kterémžto pokolení nic z strany knežství nemluvil Mojžíš.
15 Nýbrž hojneji to zjevné jest i z toho, že povstal jiný knez podle rádu Melchisedechova,
16 Kterýžto ucinen jest knezem ne podle zákona prikázaní telesného, ale podle moci života neporušitelného.
17 Nebo svedcí Písmo, rka: Ty jsi knez na veky podle rádu Melchisedechova. [14] [15]
18 Stalo se zajisté složení onoho predešlého prikázaní, protože bylo mdlé a neužitecné.
19 Nebo nicehož k dokonalosti neprivedl Zákon, ale na místo jeho uvedena lepší nadeje, skrze niž približujeme se k Bohu. [16]
20 A to tím lepší, že ne bez prísahy.
21 Nebo onino bez prísahy knežími ucineni bývali, tento pak s prísahou, skrze toho, kterýž rekl k nemu: Prisáhl Pán, a nebudet toho litovati: Ty jsi knez na veky podle rádu Melchisedechova. [17]
22 Takt lepší smlouvy prostredníkem ucinen jest Ježíš.
23 A také onino mnozí bývali kneží, protože smrt bránila jim vždycky trvati;
24 Ale tento ponevadž zustává na veky, vecné má knežství.
25 A protož i dokonale spasiti muže všecky pristupující skrze nej k Bohu, vždycky jsa živ k orodování za ne.
26 Takovéhot zajisté nám slušelo míti nejvyššího kneze, svatého, nevinného, nepoškvrneného, oddeleného od hríšníku, a jenž by vyšší nad nebesa ucinen byl,
27 Kterýž by nepotreboval na každý den, jako onino kneží, nejprv za své vlastní hríchy obeti obetovati, potom za za hríchy lidu. Nebot jest to ucinil jednou, samého sebe obetovav.
28 Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kneží, ale slovo prísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na veky.