1 Bríme Moábských. Když v noci Ar Moábské popléneno a zkaženo bude, když i Kir Moábské v noci popléneno a zkaženo bude,
2 Vstoupí do Baít, a do Dibon a do Bamot s plácem, nad Nébo a nad Medaba Moáb kvíliti bude, na všech hlavách jeho bude lysina, a každá brada oholena bude.
3 Na ulicích jeho prepáší se žíní, na strechách jeho i na ryncích jeho každý kvíliti bude, s plácem se vraceje.
4 A kriceti bude Ezebon a Eleale, až v Jasa slyšán bude hlas jejich, nýbrž i zbrojní Moábští kriceti budou. Duše každého z nich žalostiti bude, a rekne:
5 Srdce mé rve nad Moábem a pevnostmi jeho, až slyšeti v Ségor, jako jalovice tríletá; nebo cestou Luchitskou s plácem pujde, a kudyž se chodí k Choronaim, krik hrozný vydávati budou,
6 Proto že vody Nimrim vymizejí, že uschne bylina, usvadne tráva, aniž co zeleného bude.
7 A protož zboží nachované a statky jejich odnesou ku potoku Arabim.
8 Nebo krik obejde vukol meze Moábské, až do Eglaim kvílení jeho, a až do Beer Elim kvílení jeho,
9 Ponevadž i vody Dimon naplneny budou krví. Pridám zajisté Dimonu prídavku, a pošli na ty, kteríž ujdou z Moábských, lvy, i na pozustalé v té zemi.