1 I stalo se za dnu Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že pritáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti nemu, ale nemohl ho dobyti.
2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se zeme Syrská s Efraimem. Procež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dríví v lese od vetru.
3 Tedy rekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstríc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvuj, až na konec struhy rybníka horejšího, k silnici pole valchárova,
4 A díš jemu: Šetr se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechat se nedesí dvou ostatku hlavní tech kourících se, pred rozpáleným hnevem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,
5 Proto že zlou radu složili proti tobe Syrský, Efraim a syn Romeliášuv, rkouce:
6 Táhneme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhneme ji k sobe, a ustavme krále u prostred ní syna Tabealova.
7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestanet se a nebude toho.
8 Nebo hlava Syrské zeme jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti peti letech potrín bude Efraim, tak že nebude lidem.
9 Mezi tím hlava Efraimova Samarí, a hlava Samarí syn Romeliášuv. Jestliže neveríte, jiste že neostojíte.
10 I mluvil ješte Hospodin k Achasovi, rka:
11 Požádej sobe znamení od Hospodina Boha svého, bud dole hluboko, aneb na hore vysoko.
12 I rekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.
13 Tedy rekl prorok: Slyšte nyní, dome Daviduv, ješte-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?
14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna pocne, a porodí syna, a nazuve jméno jeho Immanuel.
15 Máslo a med jísti bude, až by umel zavrci zlé, a vyvoliti dobré.
16 Nýbrž prvé než bude umeti díte to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštena bude zeme, kteréž nenávidíš pro dva krále její.
17 Na tebe pak privede Hospodin, a na lid tvuj, i na dum otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v nemž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.
18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou pri nejdalších rekách Egyptských, a vcelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.
19 I prijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v derách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitecných.
20 V ten den oholí Pán tou britvou najatou, (skrze ty, kteríž za rekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do cista sholí.
21 I bude tehdáž, že sotva clovek zachová kravicku neb dve ovce,
22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.
23 Bude také v ten cas, že každé místo, na nemž jest tisíc kmenu vinných za tisíc stríbrných, trním a hložím poroste.
24 S strelami a lucištem tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka zeme.
25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastvište volum, a bravum ku pošlapání.