1 A však ne tak obklící mrákota té zeme, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv neprítel dotkl zeme Zabulon a zeme Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti mori, pri Jordánu Galilei lidnou.
2 Nebo lid tento chode v temnostech, uzrí svetlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti svetlo zastkví se. [1]
3 Rozmnožil jsi tento národ, ale nezvelicils veselé. A však veseliti se budou pred tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když delí koristi,
4 Když jho bremene jeho a prut ramene jeho, hul násilníka jeho polámeš, jako za dnu Madianských,
5 Kdyžto všickni bojovníci predešeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což horeti mohlo, i ohnem spáleno.
6 Nebo díte narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Predivný, Rádce, Buh silný, Rek udatný, Otec vecnosti, Kníže pokoje. [2] [3]
7 K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidove, a na království jeho, až je i v rád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto casu až na veky. Horlivost Hospodina zástupu to uciní. [4]
8 Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.
9 A zvít všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samarští, kteríž v pýše a vysokomyslnosti srdce ríkají:
10 Padly cihly, ale my tesaným kamenem staveti budeme; planí fíkové podtati jsou, a my to v cedry smeníme.
11 Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad nej, a neprátely jeho svolá,
12 Syrské po predu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho predce bude vztažená.
13 Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupu nehledají,
14 Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.
15 (Starec a vzácný clovek, ont jest hlava, prorok pak, kterýž ucí lži, ont jest ocas.)
16 Nebo vudcové lidu tohoto jsou svudcové, a kteríž se jim vésti dadí, zhynuli.
17 Protož z mládencu jeho nepoteší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zlocinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale predce ruka jeho bude vztažená.
18 Nebo roznícena jsouc jako ohen bezbožnost, bodlácí a trní pálí, potom zapálí i houšte lesu; procež rozptýleni budou jako dým u povetrí.
19 Pro hnev Hospodina zástupu zatmí se zeme, a ten lid bude jako pokrm ohne. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,
20 Ale krájeje sobe po pravé strane, však lacneti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,
21 Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale predce ruka jeho bude vztažená.