1 Ukázal mi Hospodin, a aj, dva košové fíku postaveni byli pred chrámem Hospodinovým, když byl prestehoval Nabuchodonozor král Babylonský Jekoniáše syna Joakimova, krále Judského, a knížata Judská, i tesare a kováre z Jeruzaléma, a privedl je do Babylona.
2 Jeden koš byl fíku velmi dobrých, jacíž bývají fíkové ranní, druhý pak koš fíku velmi zlých, jakýchž nelze jísti pro trpkost.
3 Tedy rekl mi Hospodin: Co vidíš, Jeremiáši? I rekl jsem: Fíky, dobré fíky, a to velmi dobré, zlé pak, a to velmi zlé, jichž nelze jísti pro trpkost.
4 I stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
5 Takto praví Hospodin, Buh Izraelský: Jako fíkové tito dobrí, tak mne príjemní budou zajatí Judští, kteréž jsem zaslal z místa tohoto do zeme Kaldejské k dobrému.
6 Obrátím zajisté oci své k nim k dobrému, a privedu je zase do zeme této, kdežto vzdelám je, a nezkazím, štípím je, a nevypléním.
7 Nebo dám jim srdce, aby znali mne, že já jsem Hospodin. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem, když se obrátí ke mne celým srdcem svým. [1]
8 Naodpor, jako fíky zlé, kterýchž nelze jísti pro trpkost, tak zavrhu (tot zajisté praví Hospodin), Sedechiáše krále Judského s knížaty jeho, a ostatek Jeruzalémských pozustalých v zemi této, i ty, kteríž bydlí v zemi Egyptské.
9 Vydám je, pravím, v posmýkání k zlému po všech královstvích zeme, v pohanení a v prísloví, v rozprávku a v proklínání po všech tech místech, kamž je rozženu.
10 A budu posílati na ne mec, hlad a mor, dokudž by do konce vyhlazeni nebyli z zeme, kterouž jsem byl dal jim i otcum jejich.