1 Ješte odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i rekl:
2 Prepaš nyní jako muž bedra svá, a nac se tebe tázati budu, oznam mi.
3 Zdaliž pak i soud muj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
4 Cili máš ráme jako Buh silný, a hlasem jako on hrímáš?
5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a dustojností, v slávu a okrasu oblec se.
6 Rozprostri prchlivost hnevu svého, a pohled na všelikého pyšného, a sniž ho.
7 Pohled, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setri bezbožné na míste jejich.
8 Skrej je v prachu spolu, tvár jejich zavež v skryte.
9 A tak i já budu te oslavovati, že te zachovává pravice tvá.
10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe ucinil, trávu jí jako vul.
11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku bricha jeho.
12 Jak chce, ohání ocasem svým, ackoli jest jako cedr; žily luna jeho jako ratolesti jsou spletené.
13 Kosti jeho jako trouby medené, hnátové jeho jako sochor železný.
14 Ont jest prední z úcinku Boha silného, ucinitel jeho sám na nej doložiti muže mec svuj.
15 Hory zajisté prinášejí mu pastvu, a všecka zver polní hrá tam.
16 V stínu léhá, v soukromí mezi trtím a bahnem.
17 Dríví stín dávající stínem svým jej prikrývá, a vrbí potocní obklicuje jej.
18 Aj, zadržuje reku tak, že nemuže pospíchati; tuší sobe, že požre Jordán v ústa svá.
19 Zdaž kdo pred ocima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chrípe jeho?
20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohríženým až k jazyku jeho?
21 Zdali dáš kroužek na chrípe jeho, aneb hákem probodneš celist jeho?
22 Zdaž se obrátí k tobe s prosbami, aneb mluviti bude tobe lahodne?
23 Uciní-liž smlouvu s tebou? Prijmeš-liž jej za služebníka vecného?
24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáckem, aneb privážeš jej detem svým?
25 Pristrojí-liž sobe hody z neho spolecníci, a rozdelí-liž jej mezi kupce?
26 Zdaž naplníš háky kuži jeho, a vidlicemi rybárskými hlavu jeho?
27 Vztáhni jen na nej ruku svou, a neuciníš zmínky o boji.
28 Aj, nadeje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatrení jeho clovek nebývá poražen?