1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ne zkušoval Izraele,totiž všech, kteríž nevedeli o žádných válkách Kananejských,
2 Aby aspon zvedeli vekové synu Izraelských, a poznali, co jest to válka, cehož první nevedeli:
3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hore Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.
4 Ti pozustali, aby zkušován byl skrze ne Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati prikázaní Hospodinových, kteráž prikázal otcum jejich skrze Mojžíše.
5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostred Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských, [1]
6 A brali sobe dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synum jejich, a sloužili bohum jejich.
7 Cinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého pred ocima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálum a Asserotum.
8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synum Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
10 Na nemž byl duch Hospodinuv, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
11 A tak v pokoji byla zeme za ctyridceti let; i umrel Otoniel, syn Cenezuv.
12 Takž opet cinili synové Izraelští to, což jest zlého pred ocima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že cinili zlé veci pred ocima Hospodinovýma.
13 Nebo shromáždil k sobe syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali mesto palmové.
14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po nem dar Eglonovi králi Moábskému.
16 (Pripravil pak sobe Ahod mec na obe strane ostrý, lokte zdélí, a pripásal jej sobe pod šaty svými po pravé strane.)
17 I prinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl clovek velmi tlustý.
18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl prinesl dar.
19 Sám pak vrátiv se od lomu blízko Galgala, rekl: Tajnou vec mám k tobe, ó králi. I rekl král: Mlc. A vyšli od neho všickni, kteríž stáli pri nem.
20 Tehdy Ahod pristoupil k nemu, (on pak sedel na paláci letním sám). I rekl mu Ahod: Rec Boží mám k tobe. I vstal z stolice své.
21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal mec u pravého boku svého a vrazil jej do bricha jeho,
22 Tak že i jilce za ostrím vešly tam, a zavrel se tukem mec, (nebo nevytáhl mece z bricha jeho;) i vyšla lejna.
23 Potom vyšel Ahod pres sín, a zavrel dvére paláce po sobe, a zamkl.
24 Když pak on odšel, služebníci jeho prišedše, uzreli, a hle, dvére palácu zamcíny. Tedy rekli: Jest na potrebe v pokoji letním.
25 A když ocekávali dlouho, až se stydeli, a aj, neotvíral dverí paláce, tedy vzali klíc a otevreli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.
26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a prešed lomy, prišel do Seirat.
27 A prišed k svým, troubil v troubu na hore Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napred šel.
28 Nebo rekl jim: Podte za mnou, dalt jest zajisté Hospodin Moábské, neprátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému prejíti.
29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužu, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj mela zeme za osmdesáte let.
31 Po nem pak byl Samgar, syn Anatuv, a pobil Filistinských šest set mužu ostnem volu, a vysvobodil i on Izraele.