1 I stalo se, když dokonal Ježíš reci své, kteréž mluvil, prikázání dávaje dvanácti ucedlníkum svým, bral se odtud, aby ucil a kázal v mestech jejich. [1]
2 Jan pak v vezení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z ucedlníku svých, [2] [3]
3 A rekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž prijíti má, cili jiného cekati máme?
4 I odpovídaje Ježíš, rekl jim: Jdouce, zvestujtež Janovi, co slyšíte a vidíte: [4]
5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se cistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvestuje. [5]
6 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mne.
7 A když oni odešli, pocal Ježíš praviti zástupum o Janovi: Co jste vyšli na poušt videti? Zdali trtinu vetrem se klátící? [6] [7]
8 Aneb co jste vyšli videti? Zda cloveka mekkým rouchem odeného? Aj, kteríž se mekkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
9 Aneb co jste vyšli videti? Proroka-li? Jiste pravím vám, i více nežli proroka.
10 Tentot jest zajisté, o nemž psáno: Aj, já posílám andela svého pred tvárí tvou, kterýžto pripraví cestu tvou pred tebou.
11 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal vetší nad Jana Krtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestit vetší nežli on. [8] [9]
12 Ode dnu pak Jana Krtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteríž násilí ciní, uchvacujít je.
13 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali. [10]
14 A chcete-li prijmouti: Ont jest Eliáš, kterýž prijíti mel.
15 Kdo má uši k slyšení, slyš.
16 Ale k komu pripodobním pokolení toto? Podobno jest detem, sedícím na ryncích, a kteríž na tovaryše své volají, [11]
17 A ríkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostne jsme naríkali, a neplakali jste.
18 Prišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni rkou: Dábelství má.
19 Prišel Syn cloveka, jeda a pije, a oni rkou: Aj, clovek žrác a pijan vína, prítel publikánu a hríšníku. Ale ospravedlnena jest moudrost od synu svých. [12] [13]
20 Tehdy pocal primlouvati mestum, v nichžto cineni jsou jeho mnozí divové, že pokání necinili. [14]
21 Beda tobe Korozaim, beda tobe Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli cineni divové ti, kteríž jsou cineni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání cinili. [15]
22 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehceji bude v den soudný nežli vám.
23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrceno budeš. Nebo kdyby v Sodome cineni byli divové ti, kteríž jsou cineni v tobe, bylit by zustali až do dnešního dne.
24 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehceji bude v den soudný nežli tobe.
25 V ten cas odpovedev Ježíš, rekl: Chválím te, Otce, Pane nebe i zeme, že jsi skryl tyto veci pred moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je malickým. [16] [17] [18]
26 Jiste, Otce, že se tak líbilo pred tebou.
27 Všecky veci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýt nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtel Syn zjeviti. [19] [20]
28 Pojdtež ke mne všickni, kteríž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpocinutí dám. [21] [22] [23]
29 Vezmete jho mé na se, a ucte se ode mne, nebot jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpocinutí dušem vašim. [24]
30 Jho mé zajisté jestit rozkošné, a bríme mé lehké. [25]