1 V tom case uslyšel Herodes ctvrták povest o Ježíšovi. [1]
2 I rekl služebníkum svým: To jest Jan Krtitel. Ont jest vstal z mrtvých, a protož se divové dejí skrze neho.
3 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláre pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého. [2] [3] [4]
4 Nebo byl rekl jemu Jan: Nesluší tobe míti jí.
5 A chtev zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej meli.
6 Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostred hodovníku, i líbilo se to Herodesovi, [5]
7 Tak že s prísahou zaslíbil jí dáti, zac by ho prosila.
8 A ona jsuci prve navedena od matere své, rekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Krtitele.
9 I zarmoutil se král, ale pro prísahu a pro ty, kteríž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti. [6]
10 A poslav kata, stal Jana v žalári.
11 I prinesena jest hlava jeho na míse, a dána devecce. A ona nesla ji materi své.
12 A prišedše ucedlníci jeho, vzali telo jeho a pochovali je; a šedše, povedeli to Ježíšovi.
13 A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodicce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pešky z mest. [7] [8]
14 A vyšed Ježíš, uzrel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15 A když bylo k vecerou, pristoupili k nemu ucedlníci jeho, rkouce: Pusté jest místo toto, a cas již pominul. Rozpust zástupy, at jdouce do mestecek, nakoupí sobe pokrmu. [9]
16 Ježíš pak rekl jim: Není potrebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17 A oni rkou jemu: Nemáme zde, než pet chlebu a dve rybe. [10]
18 Kterýžto dí jim: Prinestež mi je sem. [11]
19 A rozkázav zástupu posaditi se na tráve a vzav pet chlebu a dve rybe, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal ucedlníkum chleby, a ucedlníci zástupum. [12]
20 I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozustalých drobtu, dvanácte košu plných.
21 Tech pak, kteríž jedli, bylo okolo peti tisícu mužu, krome žen a detí.
22 A ihned prinutil ucedlníky své, aby vstoupili na lodí a predešli jej za more, dokudž by nerozpustil zástupu. [13]
23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl vecer, sám byl tam. [14]
24 Lodí pak již byla uprostred more, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim. [15]
25 Pri ctvrtém pak bdení nocním bral se k nim Ježíš, jda po mori. [16]
26 A vidouce jej ucedlníci po mori jdoucího, zarmoutili se, rkouce: Obluda jest. A strachem kriceli.
27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, rka: Doufejtež, ját jsem, nebojte se. [17]
28 I odpovedev Petr, rekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobe prijíti po vode.
29 A on rekl: Pojd. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vode, aby prišel k Ježíšovi.
30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A pocav tonouti, zkrikl, rka: Pane, pomoz mi.
31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a rekl jemu: Malé víry, procežs pochyboval? [18]
32 A jakž oni vstoupili na lodí, prestal vítr.
33 Ti pak, kteríž na lodí byli, pristoupivše, klaneli se jemu, rkouce: Jiste Syn Boží jsi. [19]
34 A preplavivše se, prišli do zeme Genezaretské. [20]
35 A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajine vukol, a shromáždili k nemu všecky neduživé.
36 A prosili ho, aby se aspon podolka roucha jeho dotkli. A kterížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.