1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle more. [1]
2 I sešli se k nemu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, sedel, všecken pak zástup stál na brehu.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, rka: Aj, vyšel rozsevac, aby rozsíval. [2] [3]
4 A když on rozsíval, nekterá seménka padla podle cesty, a prileteli ptáci, i szobali je.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto nemela mnoho zeme; a rychle vzešla, protože nemela hlubokosti zeme.
6 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že nemela korene, uschla.
7 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, nekteré stý, jiné šedesátý a jiné tridcátý. [4]
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 Tedy pristoupivše ucedlníci, rekli jemu: Proc jim v podobenstvích mluvíš? [5]
11 On pak odpovedev, rekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno. [6] [7] [8]
12 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojnít se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od neho odjato.) [9]
13 Protot v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumejí.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, rkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hledeti budete, ale neuzríte. [10]
15 Nebo ztucnelo jest srdce lidu tohoto, a ušima težce slyšeli a oci své zamhourili, aby snad nekdy neuzreli ocima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozumeli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.
16 Ale oci vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší. [11]
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali videti to, což vy vidíte, a nevideli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevace. [12]
19 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, prichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.
20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí prijímá.
21 Než nemá v sobe korene, ale jest casný, a když prichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.
22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pecování tohoto sveta a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá ucineno bez užitku.
23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, nekteré zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak tridcátý.
24 Jiné podobenství predložil jim, rka: Podobno jest království nebeské cloveku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. [13]
25 Když pak lidé zesnuli, prišel neprítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.
26 A když vzrostla bylina a užitek prinesla, tedy ukázal se i koukol.
27 I pristoupivše služebníci hospodáre toho, rekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?
28 A on rekl jim: Neprítel clovek to ucinil. Služebníci pak rekli mu: Chceš-liž, tedy pujdeme a vytrháme jej?
29 On pak odpovedel: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
30 Nechte, at obé spolu roste až do žni. A v cas žni dím žencum: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromaždte do stodoly mé.
31 Jiné podobenství predložil jim, rka: Podobno jest království nebeské zrnu horcicnému, kteréž vzav clovek, vsál na poli svém. [14] [15]
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, vetší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské priletíce, hnízda sobe delají na ratolestech jeho.
33 Jiné podobenství mluvil jim, rka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadelala ve trech mericích mouky, až by zkysalo všecko. [16]
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupum, a bez podobenství nemluvil jim,
35 Aby se naplnilo povedení skrze proroka, rkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté veci od založení sveta. [17]
36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I pristoupili k nemu ucedlníci jeho, rkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
37 On pak odpovídaje, rekl jim: Rozsevac dobrého semene jestit Syn cloveka.
38 A pole jest tento svet, dobré pak síme jsout synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
39 A neprítel, kterýž jej rozsívá, jestit dábel, ale žen jest skonání sveta, a ženci jsou andelé. [18]
40 Protož jakož vytrhávají koukol a ohnem spalují, takt bude pri skonání sveta tohoto.
41 Pošle Syn cloveka andely své, i vyberout z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteríž ciní nepravost,
42 A uvrhout je do peci ohnivé. Tamt bude plác a škripení zubu.
43 A tehdážt spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
44 Opet podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna clovek, skrývá, a radostí pro nej odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. [19]
45 Opet podobno jest království nebeské cloveku kupci, hledajícímu dobrých perel. [20]
46 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což mel, a koupil ji.
47 Opet podobno jest království nebeské vrši puštené do more a ze všelikého plodu shromaždující; [21]
48 Kteroužto, když naplnena byla, vytáhše na breh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, prec zamítali.
49 Takt bude pri skonání sveta. Vyjdou andelé a oddelí zlé z prostredku spravedlivých,
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamt bude plác a škripení zubu.
51 Potom dí jim Ježíš: Srozumeli-li jste tomuto všemu? Rekli jemu: I ovšem, Pane.
52 On pak rekl jim: Protož každý ucitel umelý v království nebeském podoben jest cloveku hospodári, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré veci.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.
54 A prišed do vlasti své, ucil je v školách jejich, takže se velmi divili, rkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto? [22] [23]
55 Zdaliž tento není syn tesaruv? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratrí jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? [24] [25] [26]
56 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky veci? [27]
57 I zhoršili se na nem. A Ježíš rekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. [28]
58 I neucinil tu mnoho divu, pro neveru jejich. [29]