1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí, [1]
2 A promenil se pred nimi. I zastkvela se tvár jeho jako slunce, a roucho jeho ucineno bílé jako svetlo. [2]
3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
4 A odpovedev Petr, rekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udelejme tuto tri stánky, tobe jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. [3]
5 Když pak on ješte mluvil, aj, oblak svetlý zastínil je. A aj, zavznel hlas z oblaku rkoucí: Toto jest ten muj milý Syn, v nemž mi se dobre zalíbilo, toho poslouchejte. [4] [5]
6 To uslyšavše ucedlníci, padli na tvári své a báli se velmi.
7 A pristoupiv Ježíš, dotekl se jich, rka jim: Vstante, nebojte se. [6]
8 A pozdvihše ocí svých, žádného nevideli, než samého Ježíše.
9 Když pak sstupovali s hory, prikázal jim Ježíš, rka: Žádnému nepravte tohoto videní, dokudž by Syn cloveka nevstal z mrtvých. [7]
10 I otázali se ho ucedlníci jeho, rkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve prijíti? [8]
11 A Ježíš odpovídaje, rekl jim: Eliáš zajisté prijde prve a napraví všecky veci.
12 Ale pravím vám, že Eliáš již prišel, avšak nepoznali ho, ale ucinili mu, což chteli. Takt i Syn cloveka trpeti bude od nich.
13 Tedy srozumeli ucedlníci, že jim to praví o Janovi Krtiteli.
14 A když prišli k zástupu, pristoupil k nemu clovek jeden, a poklekl pred ním na kolena, [9]
15 A rekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo námesicník jest, a bídne se trápí. Casto zajisté padá do ohne a castokrát do vody. [10]
16 I privedl jsem ho ucedlníkum tvým, ale nemohli ho uzdraviti. [11]
17 Odpovídaje pak Ježíš, rekl: Ó národe neverný a prevrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpeti budu? Privedte jej sem ke mne. [12]
18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od neho dábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu. [13]
19 Tedy pristoupivše ucedlníci k Ježíšovi soukromí, rekli jemu: Proc jsme my ho nemohli vyvrci? [14]
20 Rekl jim Ježíš: Pro neveru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horcicné, díte hore této: Jdi odsud tam, a pujde, a nebudet vám nic nemožného. [15] [16]
21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a pust.
22 A když byli v Galileji, rekl jim Ježíš: Syn cloveka bude zrazen v ruce lidí bezbožných. [17]
23 A zabijít jej, a tretího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramne. [18] [19]
24 A když prišli do Kafarnaum, pristoupili, kteríž plat vybírali, ku Petrovi a rekli: Což mistr váš nedává platu? [20]
25 A on rekl: Dává. A když všel do domu, predšel jej Ježíš recí, rka: Co se tobe zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou dan anebo plat, od synu-li svých, cili od cizích?
26 Odpovedel jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní? [21]
27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k mori, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.