1 I pristoupili k nemu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal. [1] [2] [3]
2 On pak odpovídaje, rekl jim: Když bývá vecer, ríkáte: Jasno bude, nebo se cervená nebe.
3 A ráno: Dnes bude necas, nebo se cervená zasmušilé nebe. Pokrytci, zpusob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak casu nemužete souditi?
4 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
5 A preplavivše se ucedlníci jeho pres more, zapomenuli vzíti chleba.
6 Ježíš pak rekl jim: Hledte a varujte se kvasu farizejského a saducejského. [4] [5]
7 Oni pak rozjímali mezi sebou, rkouce: Nevzali jsme chleba.
8 A znaje to Ježíš, rekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebu nevzali? [6]
9 Ješte-liž nerozumíte, ani pamatujete na pet chlebu, jimiž nasyceno bylo pet tisícu lidu, a kolik jste košu drobtu sebrali?
10 Ani na sedm chlebu, jimiž nasyceno bylo ctyri tísíce lidí, a kolik jste košu drobtu sebrali?
11 I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, prave: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského?
12 Tedy srozumeli, že nerekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od ucení farizeu a saduceu.
13 Prišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se ucedlníku svých, rka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna cloveka? [7] [8]
14 A oni rekli: Nekterí Janem Krtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroku. [9]
15 I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte? [10] [11]
16 I odpovedev Šimon Petr, rekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého. [12] [13]
17 A odpovídaje Ježíš, rekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášuv; nebo telo a krev nezjevilo tobe toho, ale Otec muj, kterýž jest v nebesích. [14]
18 I ját pravím tobe, že jsi ty Petr, a na tét skále vzdelám církev svou, a brány pekelné nepremohou jí. [15] [16]
19 A tobe dám klíce království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budet svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budet rozvázáno i na nebi. [17]
20 Tedy prikázal ucedlníkum svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus. [18]
21 A od té chvíle pocal Ježíš oznamovati ucedlníkum svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpeti od starších a predních kneží a od zákonníku, a zabit býti, a tretího dne z mrtvých vstáti. [19]
22 I odved ho Petr na stranu, pocal mu primlouvati, rka: Odstup to od tebe, Pane, nestanet se tobe toho. [20]
23 Kterýžto obrátiv se, rekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš tech vecí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské. [21]
24 Tedy rekl Ježíš ucedlníkum svým: Chce-li kdo za mnou prijíti, zapriž sebe sám, a vezmi kríž svuj, a následujž mne. [22] [23] [24]
25 Nebo kdož by chtel duši svou zachovati, ztratít ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, naleznet ji. [25]
26 Nebo co jest platno cloveku, by pak všecken svet získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá clovek odmenu za duši svou? [26]
27 Syn zajisté cloveka prijde v sláve Otce svého s andely svými, a tehdážt odplatí jednomu každému podle skutku jeho. [27]
28 Amen pravím vám: Jsou nekterí z stojících tuto, kteríž neokusí smrti, až i uzrí Syna cloveka, pricházejícího v království svém.