1 Protož pravím: Slyštež již prední v Jákobovi, a vudcové domu Izraelského: Zdaliž vy nemáte povedomi býti soudu?
2 Nenávidí dobrého a milují zlé, sdírají s lidu kuži jejich, a maso jejich s kostí jejich.
3 A jedí maso lidu mého, a kuži jejich s nich svlácejí, i kosti jejich rozlamují, a rozdelují jako do hrnce, a jako maso do kotlíku.
4 Tehdy volati budou k Hospodinu, a nevyslyší jich, ale skryje tvár svou pred nimi v ten cas, tak jakž oni vykonávali zlá predsevzetí svá.
5 Takto praví Hospodin o tech prorocích, kteríž v blud uvodí lid muj, a hryzouce zuby svými, vyhlašují pokoj, a proti tomu, kdož by jim nic do úst nedal, válku vyzdvihují.
6 A protož obrátí se vám videní v noc, a predpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce tem prorokum, a zatmí se jim den.
7 I budou se hanbiti ti vidoucí, a stydeti ti veštci, a zastrou bradu svou všickni naporád, proto že nebude žádné odpovedi Boží.
8 Ale já naplnen jsem silou Ducha Hospodinova, a soudem i udatností, abych oznámil Jákobovi zproneverení jeho, a Izraelovi hrích jeho.
9 Slyštež již toto prední v dome Jákobove, a vudcové domu Izraelského, kteríž v ošklivosti mají soud, a cožkoli jest pravého, prevracejí:
10 Každý vzdelává Sion vraždami, a Jeruzalém nepravostí.
11 Jehož prední podlé daru soudí, a kneží jeho ze mzdy ucí, a proroci jeho z penez hádají, a však na Hospodina zpoléhají, ríkajíce: Zdaliž Hospodina není u prostred nás? Neprijdet na nás nic zlého. [1]
12 A protož vaší prícinou Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém v hromady obrácen bude, a hora domu toho v vysoké lesy.