1 Moudrá žena vzdelává dum svuj, bláznice pak rukama svýma borí jej.
2 Kdo chodí v uprímnosti své, bojí se Hospodina, ale prevrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 V ústech blázna jest hul pýchy, rtové pak moudrých ostríhají jich.
4 Když není volu, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volu.
5 Svedek verný neklamá, ale svedek falešný mluví lež.
6 Hledá posmevac moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umení snadné jest.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš pri nem rtu umení.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozumel ceste své, bláznovství pak bláznu ke lsti.
9 Blázen prikrývá hrích, ale mezi uprímými dobrá vule.
10 Srdce ví o horkosti duše své, a k veselí jeho neprimísí se cizí.
11 Dum bezbožných vyhlazen bude, ale stánek uprímých zkvetne.
12 Cesta zdá se prímá cloveku, a však dokonání její jest cesta k smrti. [1]
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Cestami svými nasytí se prevrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. [2]
15 Hloupý verí každému slovu, ale opatrný šetrí kroku svého.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotre a smelý jest.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Dedicne vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni umením.
19 Sklánejí se zlí pred dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Také i príteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Pohrdá bližním svým hríšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Zajisté žet bloudí, kteríž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda tem, kteríž smýšlejí dobré.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtu jest jen k nouzi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Vysvobozuje duše svedek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 V bázni Hospodinove jestit doufání silné, kterýž synum svým útocištem bude.
27 Bázen Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlum smrti.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vudce.
29 Zpozdilý k hnevu hojne má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství. [3] [4]
30 Život tela jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Kdo utiská chudého, útržku ciní Uciniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 \par zlost svou odstrcen bývá bezbožný, ale nadeji má i pri smrti své spravedlivý.
33 V srdci rozumného odpocívá moudrost, co pak jest u vnitrnosti bláznu, nezatají se.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hrích jest ku pohanení národum.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hneviv na toho, kterýž hanbu ciní.