1 Odpoved mekká odvracuje hnev, ale rec zpurná vzbuzuje prchlivost. [1] [2] [3] [8]
2 Jazyk moudrých ozdobuje umení, ale ústa bláznu vylévají bláznovství.
3 Na všelikém míste oci Hospodinovy spatrují zlé i dobré. [4]
4 Zdravý jazyk jest strom života, prevrácenost pak z neho ztroskotání od vetru.
5 Blázen pohrdá cvicením otce svého, ale kdož ostríhá naucení, opatrnosti nabude.
6 V dome spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrode bezbožného zmatek.
7 Rtové moudrých rozsívají umení, srdce pak bláznu ne tak.
8 Obet bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba uprímých líbí se jemu.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Trestání prísné opouštejícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umre.
11 Peklo i zatracení jest pred Hospodinem, cím více srdce synu lidských?
12 Nemiluje posmevac toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým pristoupí.
13 Srdce veselé obveseluje tvár, ale \par žalost srdce duch zkormoucen bývá. [5]
14 Srdce rozumného hledá umení, ale ústa bláznu pasou se bláznovstvím.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavicné. [6]
16 Lepší jest malicko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem. [7]
17 Lepší jest krme z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Muž hnevivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hnevu upokojuje svadu.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka uprímých jest vydlážená.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak clovek pohrdá matkou svou.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale clovek rozumný uprímo kráceti smeruje.
22 Kdež není rady, zmarena bývají usilování, ale množství rádcu ostojí.
23 Vesel bývá clovek z odpovedi úst svých; nebo slovo v cas príhodný ó jak jest dobré!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
25 Dum pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevnuje.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale cistých reci vzácné.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dum svuj; ale kdož nenávidí daru, živ bude.
28 Srdce spravedlivého premyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; povest dobrá tukem naplnuje kosti.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostred moudrých bydliti bude.
32 Kdo se vyhýbá cvicení, zanedbává duše své; ale kdož prijímá domlouvání, má rozum.
33 Bázen Hospodinova jest cvicení se moudrosti, a slávu predchází ponížení.