1 Synu muj, na ucení mé nezapomínej, ale prikázaní mých nechat ostríhá srdce tvé. [1]
2 Dlouhosti zajisté dnu, i let života i pokoje pridadí tobe.
3 Milosrdenství a pravda necht neopouštejí te, privaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospech výborný pred Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. [2]
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a ont spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Tot bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejprednejších vecí všech úrod svých,
10 A naplneny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázne Hospodinovy, synu muj, nezamítej, aniž sobe oškliv domlouvání jeho. [3]
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje. [4]
13 Blahoslavený clovek nalézající moudrost, a clovek vynášející opatrnost.
14 Lépet jest zajisté težeti jí, nežli težeti stríbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivejší veci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnu v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utešené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest tem, kteríž jí dosahují, a kteríž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Umením jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu muj, necht neodcházejí ty veci od ocí tvých, ostríhej zdravého naucení a prozretelnosti.
22 I budet to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpecne cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpocívati budeš, a bude libý sen tvuj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštení bezbožníku, když prijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostríhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potrebujícím, když s to býti mužeš, abys je cinil.
28 Neríkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrat se, a zítrat dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou doverne bydlí.
30 Nevad se s clovekem bez príciny, jestližet neucinil zlého. [5]
31 Nechtej závideti muži dráci, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu prevrácenec, ale s uprímými tajemství jeho.
33 Zlorecení Hospodinovo jest v dome bezbožníka, ale príbytku spravedlivých žehná: [6]
34 Ponevadž posmevacum on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudrí dedicne obdrží, ale blázny hubí pohanení.