1 Prednímu zpeváku na neginot, žalm Daviduv.
2 Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství zpusoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
3 Synové lidští, dokudž sláva má v potupe bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.
4 Vezte, žet jest oddelil Hospodin sobe milého. Vyslyšít mne Hospodin, když k nemu volati budu.
5 Uleknetež se a nehrešte, premyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlknete. Sélah. [1]
6 Obetujte obeti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
7 Mnozí ríkají: Ó bychom videti mohli dobré veci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíceje svého,
8 I zpusobíš radost v srdci mém vetší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.
9 Ját u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám zpusobíš mi bydlení bezpecné.