1 Prednímu zpeváku na nechilot, žalm Daviduv.
2 Slova má slyš, Hospodine, porozumej tužebnému úpení mému.
3 Pozoruj hlasu volání mého, králi muj a Bože muj; nebo se tobe modlím.
4 Hospodine, v jitre vyslyšíš hlas muj, v jitre predložím tobe žádost, a šetriti budu.
5 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
6 Neostojí blázniví pred ocima tvýma, v nenávisti máš všecky cinitele nepravosti.
7 Zatratíš mluvící lež. Cloveka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
8 Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaneti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
9 Hospodine, proved mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne strehou; spravuj prede mnou cestu svou. [1]
10 Nebot není v ústech jejich žádné uprímnosti, vnitrnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevrený hrdlo jejich, jazykem svým lahodne mluví.
11 Zkaz je, ó Bože, nechat padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, ponevadž odporní jsou tobe.
12 A at se všickni v te doufající radují, na veky at plésají, když je zastírati budeš; at se v tobe veselí, kterížkoli milují jméno tvé.
13 Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem prívetivostí svou vukol zastreš jej.