1 I prišel jeden z sedmi andelu, kteríž meli sedm koflíku, a mluvil se mnou, rka ke mne: Pojd, ukážit odsouzení nevestky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
2 S kteroužto smilnili králové zeme a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé zeme.
3 I odnesl mne na poušt v duchu, a videl jsem ženu sedící na šelme brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a mela sedm hlav a deset rohu.
4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a necistoty smilstva svého.
5 A na cele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Máte smilstva a ohavností zeme.
6 A videl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mucedlníku Ježíšových, a videv ji, divil jsem se divením velikým.
7 I rekl mi andel: Co se divíš? Já tobe povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohu deset.
8 Šelma, kterous videl, byla, a již není, a mát vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé zeme, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení sveta,) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. [1]
9 Tentot pak jest smysl toho, a mát zavrenou v sobe moudrost: Sedm hlav jestit sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
10 A králu sedm jest. Pet jich padlo, jeden jest, a jiný ješte neprišel; a když prijde, na malou chvíli musí trvati.
11 A šelma, kteráž byla a není, onat jest osmý, a z sedmit jest, i na zahynutí jde.
12 Deset pak rohu, kteréžs videl, jestit deset králu, kteríž ješte království neprijali, ale prijmout moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
13 Tit jednu radu mají, a sílu i moc svou šelme dadí.
14 Tit bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítezí nad nimi, nebot Pán pánu jest a Král králu, i ti, kteríž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a verní. [2]
15 I rekl mi: Vody, kteréžs videl, kdež nevestka sedí, jsout lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
16 Deset pak rohu, kteréžs videl na šelme, ti v nenávist vezmou nevestku, a uciní ji opuštenou a nahou, a telo její jísti budou, a ji páliti budou ohnem.
17 Nebot dal Buh v srdce jejich, aby cinili vuli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelme dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
18 A žena, kteroužs videl, jestit mesto to veliké, kteréž má království nad králi zeme.