1 I videl jsem po pravici sedícího na trunu knihy popsané vnitr i zevnitr, zapecetené sedmi pecetmi
2 A videl jsem andela silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevríti knihy tyto a zrušiti peceti jejich?
3 I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevríti knih, ani pohledeti do nich.
4 Procež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevríti a císti tu knihu, ani pohledeti do ní. [1]
5 Tedy jeden z starcu dí mi: Neplac. Aj, zvítezilt Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, koren Daviduv, aby otevrel tu knihu a zrušil sedm pecetí jejích.
6 I videl jsem, a aj, mezi trunem a ctyrmi zvíraty a mezi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohu a sedm ocí, jenž jsou sedm Duchu Božích, poslaných na všecku zemi. [2]
7 I prišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž sedel na trunu.
8 A jakž vzal knihy, ihned tech ctvero zvírat a tech ctyrmecítma starcu padlo pred Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báne zlaté plné vune, jenž jsou modlitby svatých. [3] [4]
9 A zpívali písen novou, rkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevríti peceti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.
10 A ucinil jsi nás Bohu našemu krále a kneží, a budeme kralovati na zemi.
11 I videl jsem a slyšel hlas andelu mnohých okolo trunu a zvírat a starcu, a byl pocet jejich stokrát tisíc tisícu a desetkrát sto tisícu,
12 Rkoucích velikým hlasem: Hodent jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i cest, i slávu, i požehnání.
13 Též všecko stvorení, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v mori, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem rkoucí: Sedícímu na trunu a Beránkovi požehnání, cest a sláva i síla na veky veku.
14 Ctvero pak zvírat reklo: Amen. A tech ctyrmecítma starcu padlo, a klaneli se živému na veky veku.