1 Potom jsem videl, a aj, dvere otevríny byly v nebi, a hlas první, kterýž jsem byl slyšel jako trouby, an mluví se mnou, rkoucí: Vstup sem, a ukážit, co se má díti potom.
2 A hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trun postaven byl na nebi, a na trunu jeden sedel. [2]
3 A ten, jenž sedel, podoben byl oblicejem kameni jaspidu a sardiovi; a vukol toho trunu byla duha, na pohledení podobná smaragdu.
4 A okolo toho trunu bylo stolic ctyrmecítma, a na tech stolicích videl jsem ctyrmecítma starcu sedících, oblecených v roucha bílá. A meli na hlavách svých koruny zlaté. [3] [4]
5 A z toho trunu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých horících pred trunem, jenž jsou sedm Duchu Božích. [5] [6]
6 A pred trunem bylo more sklené, podobné krištálu, a uprostred trunu a vukol trunu ctvero zvírat, plných ocí zpredu i zzadu. [7] [8]
7 A zvíre první podobné bylo lvu, a druhé zvíre podobné teleti, a tretí zvíre mající tvárnost jako clovek, a ctvrté zvíre podobné orlu letícímu.
8 A jedno každé z tech ctyr zvírat melo šest krídel okolo, a vnitr plná byla ocí, a nemela odpocinutí dnem i nocí, ríkajíce: Svatý, svatý, svatý Pán Buh všemohoucí, kterýž byl, a jest, i prijíti má.
9 A když ta zvírata vzdávala slávu a cest i díku cinení sedícímu na trunu, živému na veky veku,
10 Padlo tech ctyrmecítma starcu pred oblicejem sedícího na trunu, a klanelo se živému na veky veku, a metali koruny své pred trunem, rkouce:
11 Hoden jsi, Pane, prijíti slávu, a cest, i moc; nebo ty jsi stvoril všecky veci, a pro vuli tvou trvají, i stvoreny jsou. [1]