1 Opet stalo se slovo Hospodina zástupu, rkoucí:
2 Takto praví Hospodin zástupu: Horlil jsem pro Sion horlením velikým, nýbrž rozhneváním velikým horlil jsem pro nej. [1]
3 Takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Sionu, a bydlím u prostred Jeruzaléma, aby sloul Jeruzalém mestem verným, a hora Hospodina zástupu horou svatosti.
4 Takto praví Hospodin zástupu: Ještet sedati budou starci i baby na ulicích Jeruzalémských, maje každý z nich hul v ruce své pro sešlost veku.
5 Ulice také mesta plné budou pacholat a devcat, hrajících na ulicích jeho.
6 Takto praví Hospodin zástupu: Zdali, že se to nepodobné zdá pred ocima ostatku lidu tohoto dnu techto, také pred ocima mýma nepodobné bude? praví Hospodin zástupu.
7 Takto praví Hospodin zástupu: Aj, já vysvobozuji lid svuj z zeme východní, a z zeme na západ slunce,
8 A privedu je zase. I budou bydliti u prostred Jeruzaléma, a budou lidem mým, a já budu jejich Bohem v pravde a v spravedlnosti.
9 Takto praví Hospodin zástupu: Posilntež se ruce vaše, kteríž jste slyšeli techto dnu slova tato z úst proroku, od toho dne, v nemž založen jest dum Hospodina zástupu, že má chrám dostaven býti.
10 Nebo pred temito dny práce lidská, ani práce hovádek se nenahražovala, nýbrž ani vycházejícímu ani vcházejícímu nebylo pokoje pro neprítele, nebo já spustil jsem všecky lidi jedny s druhými.
11 Nyní pak, ne jako ve dnech tech predešlých, ciním ostatkum lidu tohoto, praví Hospodin zástupu.
12 Ale rozsívání máte pokojné, vinný kmen vydává ovoce své, a zeme vydává úrodu svou, nebesa také dávají rosu svou, a to všecko dávám v dedictví ostatkum lidu tohoto.
13 A tak stane se, že jakož jste byli zlorecením mezi pohany, ó dome Judský a dome Izraelský, tak zase vás chrániti budu, a budete požehnáním. Nebojtež se, posilnte se ruce vaše.
14 Nebo takto praví Hospodin zástupu: Jakož jsem byl myslil zle uciniti vám, když mne hnevali otcové vaši, praví Hospodin zástupu, aniž jsem litoval: [2]
15 Tak obráte se, myslím v techto dnech dobre ciniti Jeruzalému a domu Judskému. Nebojtež se.
16 Tyto pak veci jsou, kteréž ciniti budete: Mluvte pravdu každý s bližním svým, pravý a pokojný soud vynášejte v branách svých.
17 Aniž kdo bližnímu svému zlého obmýšlej v srdci svém, též prísahy falešné nemilujte; nebo všecko to jest, cehož nenávidím, praví Hospodin.
18 I stalo se slovo Hospodina zástupu ke mne, rkoucí:
19 Takto praví Hospodin zástupu: Pust ctvrtého mesíce, a pust pátého, a pust sedmého, a pust desátého obrátí se domu Judskému v radost a veselí, i v slavnosti rozkošné, ale pravdu a pokoj milujte.
20 Takto praví Hospodin zástupu: Ještet budou pricházeti národové a obyvatelé mest mnohých,
21 Pricházeti budou, pravím, obyvatelé jednoho k druhému, rkouce: Podmež s ochotností koriti se tvári Hospodinove, a hledati Hospodina zástupu. Pujdu i já.
22 A tak prijdou lidé mnozí a národové nescíslní, aby hledali Hospodina zástupu v Jeruzaléme, a korili se tvári Hospodinove.
23 Takto praví Hospodin zástupu: V tech dnech chopí se deset mužu ze všech jazyku tech národu, chopí se, pravím, podolka jednoho Žida, rkouce: Pujdeme s vámi; nebo slyšíme, že jest Buh s vámi.