1 Petr pak a Jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou.
2 A muž nejaký, chromý tak narozený z života matky své, nesen byl, kteréhož sázeli na každý den u dverí chrámových, kteréž slouly Krásné, aby prosil za almužnu tech, kteríž vcházeli do chrámu. [1]
3 Ten uzrev Petra a Jana, ani vcházeti meli do chrámu, prosil jich, aby mu almužnu dali.
4 I pohledev nan Petr s Janem, rekl: Hled na nás.
5 A on pilne pohledel na ne, nadeje se, že neco vezme od nich.
6 Tedy rekl Petr: Stríbra a zlata nemám, ale což mám, to tobe dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstan a chod.
7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové.
8 A zchytiv se, stál, a chodil, a všel s nimi do chrámu, chode, a poskakuje, a chvále Boha.
9 A videl jej všecken lid, an chodí a chválí Boha.
10 I poznali ho, že jest ten, kterýž na almužne sedával u dverí Krásných chrámových. I naplneni jsou strachem a dešením nad tím, což se stalo jemu.
11 A když se ten uzdravený prídržel Petra a Jana, sbehl se k nim všecken lid do sínce, kteráž sloula Šalomounova, predešen jsa.
12 To videv Petr, promluvil k lidu: Muži Izraelští, co se divíte tomuto? Anebo co na nás tak pilne hledíte, jako bychom my svou mocí aneb nábožností ucinili to, aby tento chodil?
13 Buh Abrahamuv a Izákuv a Jákobuv, Buh otcu našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali a odepreli se pred tvárí Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštení.
14 Vy pak svatého a spravedlivého odepreli jste se a prosili jste za muže vražedníka, aby vám byl dán.
15 Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Buh vzkrísil z mrtvých; cehož my svedkové jsme.
16 A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze neho, dala jemu celé zdraví toto pred oblicejem všech vás. [2]
17 Ale nyní, bratrí, vím, že jste to z nevedomí ucinili, jako i knížata vaše.
18 Buh pak to, což predzvestoval skrze ústa všech proroku, že mel Kristus trpeti, tak jest naplnil. [3]
19 Protož cinte pokání, a obratte se, aby byli shlazeni hríchové vaši, když by prišli casové rozvlažení od tvári Páne, [4]
20 A poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista.
21 Kteréhož zajisté musí prijíti nebesa, až do casu napravení všech vecí; což byl predpovedel Buh skrze ústa svých svatých proroku od veku.
22 Mojžíš zajisté otcum rekl, že Proroka vám vzbudí Pán Buh váš z bratrí vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám.
23 A stanet se, že každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu mého.
24 Ano i všickni proroci od Samuele a potomních, kterížkoli mluvili, také jsou o techto dnech predzvestovali. [5]
25 Vy jste synové proroku a synové úmluvy, kterouž ucinil Buh s otci našimi, rka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky celedi zeme. [6]
26 Vám nejprve Buh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrorecícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.