1 Ty synu clovecí, prorokuj i o horách Izraelských a rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Hospodinovo.
2 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že ríká ten neprítel o vás: Aj, to dobre, takét i výsosti vecné v dedictví se nám dostanou,
3 Protož prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Proto, proto že poplénili a sehltili vás vukol, abyste byli za dedictví ostatku národu, a vydáni jste v pomluvu a v zlou povest lidem,
4 Protož hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám i pahrbkum, potokum i údolím, pustinám hrozným i mestum opušteným, jenž jsou za loupež a posmech ostatku národu okolních,
5 Protož takto dí Panovník Hospodin: jiste že v ohni horlivosti své mluviti budu proti ostatku tech národu, i proti vší zemi Idumejské, kteríž sobe osobili zemi mou za dedictví, veselíce se z celého srdce, a pléníce s chutí, aby sídlo vyhnaných z neho bylo v loupež.
6 Protož prorokuj o zemi Izraelské, a mluv k horám a pahrbkum, potokum i k údolím: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já v horlivosti své a v prchlivosti své mluvím, proto že pohanení od národu snášíte.
7 Protož takto praví Panovník Hospodin: já zdvihna ruku svou, prisahám, že ti národové, kteríž jsou vukol vás, pohanení své nésti musejí.
8 Vy pak hory Izraelské, ratolesti své vypoušteti, a ovoce své prinášeti budete lidu mému Izraelskému, když se priblíží a prijdou.
9 Nebo aj, já jsem s vámi, a patrím na vás, abyste delány a osívány byly.
10 A rozmnožím v vás lidi, všecken dum Izraelský, jakýžkoli jest, i budou se osazovati mesta, a pustiny vzdelávati.
11 Rozmnožím, pravím, v vás lidi i hovada, a budou se množiti a ploditi, i uciním, že bydliti budete jako za predešlých let vašich, cine vám dobre, více než v prvotinách vašich. A zvíte, že já jsem Hospodin.
12 Nebo uvedu do vás lidi, lid svuj Izraelský, a budou tebou dedicne vládnouti; a budeš jim za dedictví, aniž kdy více siroby na ne uvedeš.
13 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že ríkají vám, že jsi ty ta zeme, kteráž zžíráš lidi, a sirotky ciníš z národu svých,
14 Protož nebudeš více zžírati lidi, a národu svých více k sirobe privoditi, praví panovník Hospodin.
15 Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobe potupy národu, aniž útržky lidské snášeti budeš více, ani ku pádu privoditi více národu svých, praví Panovník Hospodin.
16 I stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
17 Synu clovecí, dum Izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí cestou svou a skutky svými; podobná necistote ženy pro necistotu oddelené byla cesta jejich pred ocima mýma.
18 Procež vylil jsem prchlivost svou na ne, proto že krev vylévali na zemi, a ukydanými bohy svými poškvrnili jí.
19 I rozptýlil jsem je po národech, tak že rozplašeni jsou po zemích; podlé cesty jejich a podlé skutku jejich soudil jsem je.
20 Nýbrž odšedše mezi národy, kamž prišli, poškvrnili jména svatosti mé, když ríkáno o nich: Že jsou lid Hospodinuv, a že z jeho zeme vyšli.
21 Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své, kteréhož poškvrnili dum Izraelský mezi národy, kamž prišli.
22 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Ne pro vás já to uciním, ó dome Izraelský, ale pro jméno svatosti své, kteréhož jste poškvrnili mezi národy, kamž jste prišli,
23 Abych posvetil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrneno mezi národy, kteréhož jste poškvrnili u prostred nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvecen budu v vás pred ocima jejich.
24 Nebo poberu vás z národu, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do zeme vaší.
25 A pokropím vás vodou cistou, a cisti budete; ode všech poškvrn vašich, i ode všech ukydaných bohu vašich ocistím vás.
26 A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitrností vašich, a odejma srdce kamenné z tela vašeho, dám vám srdce masité. [1] [2]
27 Ducha svého, pravím, dám do vnitrností vašich, a uciním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudu mých ostríhali a cinili je. [3]
28 I budete bydliti v zemi, kterouž jsem byl dal otcum vašim, a budete lidem mým, a já budu vaším Bohem.
29 Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich, a privolám obilé, a rozmnožím je, a nedopustím na vás hladu.
30 Rozmnožím i ovoce stromu a úrody polní, tak že neponesete více potupy hladu mezi národy.
31 I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro ohavnosti vaše.
32 Ne pro vás já to uciním, praví Panovník Hospodin, známo vám bud. Zahanbetež se a zastydte za cesty své, dome Izraelský.
33 Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás ocistím ode všech nepravostí vašich, osadím mesta, a vzdelány budou pustiny.
34 A tak zeme pustá bude delána, kteráž prvé byla pouští pred ocima každého tudy jdoucího.
35 I reknou: Zeme tato zpuštená jest jako zahrada Eden, ano i mesta pustá, zkažená a zborená jsou ohrazena a osazena. [4]
36 I zvedí národové, kteríž pozustanou vukol vás, že já Hospodin vystavel jsem zboreniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i uciním.
37 Takto praví Panovník Hospodin: Ješte toho hledati bude pri mne dum Izraelský, abych je rozmnožil. Rozmnožím je lidmi jako stády.
38 Jako stádo k obetem, jako stádo Jeruzalémské pri slavnostech jeho, tak mesta pustá budou plná stád lidí, i zvedí, že já jsem Hospodin.