1 Bratrí moji, nepripojujtež prijímání osob k víre slavného Pána našeho Jezukrista. [1]
2 Nebo kdyby prišel do shromáždení vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném odevu,
3 A popatrili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a rekli byste jemu: Ty sedni tuto pekne; chudému pak rekli byste: Ty stuj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
4 Zdaliž jste již neucinili rozdílu mezi sebou a ucineni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
5 Slyšte, bratrí moji milí, zdaliž Buh nevyvolil chudých na tomto svete, aby bohatí byli u víre a dedicové království, kteréž zaslíbil tem, jenž jej milují?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a onit vás i k soudum privozují?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobre ciníte. [2]
9 Pakli osoby prijímáte, hrešíte, a Zákon vás tresce jako prestupníky.
10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostríhal, prestoupil by pak v jediném, ucinen jest všemi vinen.
11 Ten zajisté, kterýž rekl: Nesesmilníš, takét jest rekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, ucinen jsi prestupníkem Zákona. [3]
12 Tak mluvte a tak cinte, jakožto ti, kteríž podle zákona svobody souzeni býti máte. [4]
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož neciní milosrdenství, ale chlubít se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Co prospeje, bratrí moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutku? Zdaliž jej ta víra muže spasiti? [5] [6]
15 A kdyby bratr neb sestra neodení byli, a opuštení z strany každodenního pokrmu,
16 Rekl by pak jim nekdo z vás: Jdete v pokoji a zhrejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potreby telesné, což to platno bude?
17 Takž i víra, nemá-li skutku, mrtvát jest sama v sobe. [7] [8] [9]
18 Ale dí nekdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutku svých, a ját tobe ukáži víru svou z skutku svých.
19 Ty veríš, že jest jeden Buh. Dobre ciníš. I dáblovét tomu verí, avšak tresou se. [10]
20 Ale chceš-liž vedeti, ó clovece marný, že víra bez skutku jest mrtvá?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutku ospravedlnen jest, obetovav syna svého Izáka na oltár?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkum jeho a z skutku víra dokonalá byla?
23 A tak naplneno jest Písmo, rkoucí: I uveril Abraham Bohu, a pocteno jest jemu to za spravedlnost, a prítelem Božím nazván jest. [11]
24 Vidíte-liž tedy, že z skutku ospravedlnen bývá clovek a ne z víry toliko?
25 Též podobne i Raab nevestka zdali ne z skutku ospravedlnena jest, prijavši posly a jinou cestou pryc je vypustivši?
26 Nebo jakož telo bez duše jest mrtvé, takt i víra bez skutku jest mrtvá.