1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z ucedlníku jeho: Mistre, pohled, kteraké kamení a jaké jest toto stavení! [1] [2]
2 Tedy Ježíš odpovídaje, rekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudet ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zboren.
3 A když se posadil na hore Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštne Petr, Jakub a Jan a Ondrej, rkouce: [3]
4 Povez nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti? [4]
5 Ježíš pak odpovídaje jim, pocal praviti: Vizte, aby vás nekdo nesvedl. [5]
6 Nebot mnozí prijdou ve jménu mém, rkouce: Já jsem Kristus, a mnohét svedou.
7 Když pak uslyšíte boje a povest o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec. [6]
8 Povstanet zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemetresení po místech, a hladové i bourky.
9 A tot budou pocátkové bolesti. Vy pak šetrte se. Nebo vydávati vás budou na snemy a do shromáždení; budete biti, a pred vladari a králi stanete pro mne, na svedectví jim. [7] [8]
10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. [9]
11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to peclive premyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. [10]
12 Vydát pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou deti proti rodicum, a budou je mordovati. [11]
13 A budete v nenávisti všechnem pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tent spasen bude.
14 Když pak uzríte ohavnost zpuštení, o kteréž povedíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi nemela, (kdo cte, rozumej,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, at utekou na hory. [12] [13] [14]
15 A kdož na streše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17 Beda pak tehotným a tem, kteréž krmí v tech dnech.
18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zime.
19 Nebot budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od pocátku stvorení, kteréž Buh stvoril, až dosavad, aniž potom bude. [15] [16]
20 A byt neukrátil Pán tech dnu, nebyl by spasen žádný clovek. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil tech dnu.
21 A tehdáž rekl-li by vám kdo: Aj ted jest Kristus, aneb, aj tamto, neverte. [17] [18]
22 Nebot povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou ciniti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených. [19]
23 Vy pak šetrte se. Aj, predpovedel jsem vám všecko.
24 V tech pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a mesíc nedá svetla svého. [20] [21]
25 A hvezdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26 A tehdážt uzrí Syna cloveka, an se bére v oblacích s mocí velikou a s slavou. [22] [23]
27 I tehdyt pošle andely své, a shromáždí vyvolené své ode ctyr vetru, od koncin zeme až do koncin nebe. [24]
28 Od fíku pak ucte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypucí se listí, znáte, že blízko jest léto. [25]
29 Takž i vy, když uzríte, ano se tyto veci dejí, vezte, že blízko jest a ve dverích království Boží.
30 Amen pravím vám, žet nepomine pokolení toto, až se tyto všecky veci stanou. [26]
31 Nebe a zeme pominou, ale slova má nepominou. [27]
32 Ale o tom dni a hodine žádný neví, ani andelé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec. [28] [29]
33 Vizte, bdete a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten cas.
34 Syn cloveka zajisté jest jako clovek, kterýž daleko odšel, opustiv dum svuj, a poruciv služebníkum svým vladarství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému prikázal, aby bdel.
35 Protož bdete; nebo nevíte, kdy Pán domu prijde, u vecer-li, cili o pulnoci, cili když kohouti zpívají, cili ráno;
36 Aby snad prijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37 A cožt vám pravím, všechnemt pravím: Bdete.