1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi. [1] [2]
2 Pet pak z nich bylo opatrných, a pet bláznivých.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
5 A když prodléval Ženich, zdrímaly se všecky a zesnuly.
6 O pulnoci pak stal se krik: Aj, Ženich jde, vyjdete proti nemu.
7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
8 Bláznivé pak opatrným rekly: Udelte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
9 I odpovedely opatrné, rkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jdete radeji k prodavacum a kupte sobe.
10 A když odešly kupovati, prišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavríny jsou dvere.
11 Potom pak prišly i ty druhé panny, rkouce: Pane, pane, otevri nám. [3]
12 A on odpovedev, rekl: Amen, pravím vám, neznámt vás.
13 Bdetež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn cloveka prijde. [4]
14 Neb tak se díti bude, jako když clovek jeden, jda na cestu, povolal služebníku svých a porucil jim statek svuj. [5] [6]
15 I dal jednomu pet hriven, jinému pak dve, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pet hriven, težel jimi, i vydelal jiných pet hriven.
17 Též i ten, kterýž vzal dve, získal jiné dve.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
19 Po mnohém pak casu prišel pán služebníku tech, i cinil pocet s nimi. [7] [8]
20 A pristoupiv ten, kterýž byl pet hriven vzal, podal jiných peti hriven, rka: Pane, pet hriven dal jsi mi, aj, jiných pet hriven získal jsem jimi.
21 I rekl mu pán jeho: To dobre, služebníce dobrý a verný, nad málem byl jsi verný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. [9] [10] [11]
22 Pristoupiv pak ten, kterýž byl dve hrivne vzal, dí: Pane, dve hrivne jsi mi dal, aj, jiné dve jimi získal jsem.
23 Rekl mu pán jeho: To dobre, služebníce dobrý a verný, nad málem byl jsi verný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
24 Pristoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hrivnu, rekl: Pane, vedel jsem, že jsi ty clovek prísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal, [12]
25 I boje se, odšel jsem a skryl hrivnu tvou v zemi. Aj, ted máš, což tvého jest.
26 A odpovídaje pán jeho, rekl mu: Služebníce zlý a lenivý, vedel jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
27 Protož mel jsi ty peníze mé dáti penezomencum, a já prijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
28 Nu vezmetež od neho tu hrivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hriven. [13]
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budet hojne míti, od nemajícího pak i to, což má, budet odjato.) [14]
30 A toho neužitecného služebníka uvrztež do temností zevnitrních. Tamt bude plác a škripení zubu.
31 A když prijde Syn cloveka v sláve své, a všickni svatí andelé s ním, tedy se posadí na trunu velebnosti své, [15] [16]
32 A shromáždeni budou pred nej všickni národové. I rozdelí je na ruzno, jedny od druhých, tak jako pastýr oddeluje ovce od kozlu.
33 A postavít ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici. [17]
34 Tedy dí Král tem, kteríž na pravici jeho budou: Pojdte požehnaní Otce mého, dedicne vládnete královstvím, vám pripraveným od ustanovení sveta.
35 Nebo jsem lacnel, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a prijali jste mne;
36 Nah jsem byl, a priodeli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žalári jsem sedel, a pricházeli jste ke mne.
37 Tedy odpovedí jemu spravedliví, rkouce: Pane, kdy jsme te vídali lacného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávalit jsme nápoj?
38 Aneb kdy jsme te videli hoste, a prijali jsme tebe, anebo nahého, a priodeli jsme tebe?
39 Aneb kdy jsme te videli nemocného, aneb v žalári, a pricházeli jsme k tobe?
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste cinili jednomu z bratrí techto mých nejmenších, mne jste ucinili. [18]
41 Potom dí i tem, kteríž na levici budou: Jdete ode mne zlorecení do ohne vecného, kterýž jest pripraven dáblu i andelum jeho. [19]
42 Nebot jsem lacnel, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 Hostem jsem byl, a neprijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žalári jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Tedy odpovedí jemu i oni, rkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lacného, neb žíznivého, aneb hoste, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žalári, a neposloužili jsme tobe?
45 Tedy odpoví jim, rka: Amen pravím vám: Cehož jste koli necinili jednomu z nejmenších techto, mne jste necinili.
46 I pujdou tito do trápení vecného, ale spravedliví do života vecného. [20]