1 Andelu pak církve Sardinské piš: Toto praví ten, jenž má sedm duchu Božích a sedm hvezd: Vím skutky tvé: máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý. [1] [2]
2 Budiž bedlivý, a potvrdiž toho, což melo umríti. Nebot jsem nenalezl skutku tvých plných pred Bohem.
3 Pomniž tedy, co jsi prijal a slyšel, a ostríhej toho, a cin pokání. Pakli bdíti nebudeš, prijdut na te jako zlodej, a nezvíš, v kterou hodinu na te prijdu.
4 Ale máš nekteré osoby i v Sardis, kteréž neposkvrnily roucha svého, protož budout se procházeti se mnou v bílém rouše; nebo jsou hodni.
5 Kdo zvítezí, tent bude odín rouchem bílým; a nevymažit jména jeho z knih života, ale vyznámt jméno jeho pred oblicejem Otce svého i pred andely jeho. [3]
6 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. [4]
7 Andelu pak Filadelfitské církve piš: Totot praví ten svatý a pravý, jenž má klíc Daviduv, kterýžto otvírá, a žádný nezavírá, a zavírá, žádný pak neotvírá:
8 Vím skutky tvé. Aj, postavil jsem pred tebou dvere otevrené, a žádnýt jich nemuže zavríti. Nebo máš ac nevelikou moc, a ostríhal jsi slova mého, a nezaprels jména mého. [5]
9 Aj, dávámt nekteré z sberi satanovy, kteríž se praví býti Židé, a nejsou, ale klamají. Aj, pravím, zpusobím to, žet prijdou a budou se klaneti pred nohama tvýma, a poznajít, že jsem já te miloval.
10 Nebo jsi ostríhal slova trpelivosti mé, i ját tebe ostríhati budu od hodiny pokušení, kteréž prijíti má na všecken svet, aby zkušeni byli obyvatelé zeme.
11 Aj, prijdut brzy. Držiž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny tvé.
12 Kdo zvítezí, uciním jej sloupem v chráme Boha svého, a nevyjdet již více ven; a napíšit na nem jméno Boha svého a jméno mesta Boha mého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své nové. [6]
13 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.
14 Andelu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svedek ten verný a pravý, pocátek stvorení Božího:
15 Vímt skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutne studený byl anebo horký.
16 A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu te z úst svých. [7]
17 Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotrebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý.
18 Radím tobe, abys sobe koupil ode mne zlata ohnem zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblecen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A ocí svých pomaž kollyrium, abys videl.
19 Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a cin pokání. [8]
20 Aj, stojímt u dverí, a tluku. Jestližet by kdo uslyšel hlas muj a otevrel dvere, vejdut k nemu, a budu s ním vecereti, a on se mnou. [9] [10]
21 Kdož zvítezí, dám jemu sedeti s sebou na trunu svém, jako i já zvítezil jsem, a sedím s Otcem svým na trunu jeho. [11]
22 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.